Výlety – Černá Hora
Skadarské jezero (Skadarsko jezero)
Jezero na černohorsko-albánských hranicích, jehož necelé dvě třetiny náleží Černé Hoře, více než jedna třetina Albánii. Od r. 1983 je národním parkem. Rozkládá se mezi masívy Rumija, Sutorman, Taraboš a Prokletije a rovinami při řekách Zeta a Morača. Je největším jezerem na Balkáně. Má rozlohu asi 391 km2, avšak plocha jezera kolísá podle vodního stavu: na jaře a na podzim při vysokým vodních srážkách stoupá hladina cca o 3 m a povrch na 550 km2.
Skadarské jezero
Jezero je současně největší kryptodepresí v Evropě - dno je v nejhlubší části až 38 m pod mořskou hladinou. V průměru je však pouze 5 až 6 m hluboké, jen na některých místech, kterým se zde říká oka, se pohybuje kolem 40 m. Průměrná teplota vody na povrchu je v létě 22 °C. V jezeře je asi 50 ostrovů a ostrůvků. Na černohorském území se do něho vlévají řeky Morača, Rijeka Crnojevića a několik dalších menších vodních toků. Ústí řeky Rijeky Crnojevića je mimořádně malebné. Z jezera vytéká řeka Bojana (výtok je na území Albánie). Jezero je velmi bohaté vodními ptáky a rybami. Na jezeře hnízdí na 270 druhů ptáků, je největší ptačí rezervací v Evropě. Na severním břehu jsou mokřady útočištěm zdejší poslední kolonie pelikánů v Evropě. Na 300000 ptáků na jezeře přezimuje. Ryb tu žije kolem 45 druhů. Jejich značná část se dostává do jezera prostřednictvím řek. Roční výlov ryb představuje milion kg. S úspěchem tu loví i sportovní rybáři (je možno si koupit i jednodenní rybářský lístek). Mezi nejcennější úlovky patří lososi, ale zdejší rybáři nejraději loví oukleje, v černohorské kuchyni velmi oblíbené. Větší část plochy jezera pokrývá rákos a koberce vodních rostlin. Menší část jezera byla vysušena a zúrodněna. Velký meliorační projekt vypracovaný za socialistické Jugoslávie ve spolupráci s Albánií nebyl realizován. Pro silnici a železnici, které spojují hlavní město Podgoricu s přímořím, byl vybudován umělý násep přes část jezera. Jedinečný pohled na jezero se naskýtá v severozápadní části jezera ze svahu severovýchodně od lokality Meterizi u obce Rijeka Crnojevića. V některých období je tento zážitek ještě umocněn barevnou nádherou kvetoucích vodních rostlin - stulíky, leknínů a dalších. Tento výhled stojí za dvoukilometrovou zajížďku z Rijeky Crnojevića. Břehy jezera a jeho mnohé ostrůvky byly od pradávna osídleny. Jen na břehu jezera se nachází na 60 malých osad. Zachovalo se mnoho pozůstatků, některé z nich představují cenné historické památky. Mnohé z nich přečkaly staletí v poměrně dobrém stavu, jiné ve zříceninách. Některé byly pak restaurovány nebo konzervovány. K nejpozoruhodnějším patří:
· Mohutné zříceniny hradu Žabljak ze 14. stol. na kopci na severním břehu jezera, blízko ústí Morače do jezera. Byl sídlem Crnojevićů, vládců Zety, a po dobytí Turky byl nejmocnější tureckou základnou pro další expanzi v Černé Hoře.
· Pevnost Lesendro na malém ostrůvku u osady Vranjina, blízko silnice do Podgorice. Byla tureckou pevností, odkud Turci kontrolovali daleké okolí. Za Petra II. Petroviće Njegoše se stala dočasně opěrným bodem Černohorců, ale pak opět padla do tureckých rukou.
· Klášterní kostel sv. Jiří (Sv. Djordje) z 15 stol. na ostrůvku Beška při jižním pobřeží.
· Mariánský kostel kláštera Bohorodičky (Bogorodičin manastir) ze 14. stol. na ostrůvku Starčevo v jižní části jezera. Bylo střediskem opisovačů rukopisů a zachovalo se v něm několik původních fresek.
· Pozoruhodných kostelů, klášterů, hradů a pevností je na jezeře celá řada. Většina z nich je spojena s historií černohorských bojů za svobodu. Z některých zůstaly jen trosky.
Na jihozápadním pobřeží jezera, proti ostrůvku Beška, navštěvují turisté krásnou pláž Murići u stejnojmenné osady. Pláž je oblázkovo-písčitá s krásnou scenérií jezera a s vyhlídkou na ostrov Bešku; v blízkosti pláže rostou duby a jedlé kaštany. Přímo na pláži je sladkovodní pramen. Na této pláži je oblíbená místní restaurace, kde výborně připravují sladkovodní ryby - úhoře, oukleje apod. Na různých místech jezerního pobřeží jsou však ještě další příjemné pláže, a to v délce 3000 m, z nichž většina je písečných. Je to např. pláž Besa, dlouhá 500 m, Lučica, dlouhá 1000 m, Krnice, dlouhá 250 m a dalš. Jezero poskytuje i mnoho dalších příležitostí pro sportování a rekreaci. Kromě pěkných procházek po březích jezera a rybolovu se nabízejí projížďky na koni (jezdecké středisko je ve Virpazaru), na člunech, je možno se zúčastnit i organizovaných programů pozorování ptáků (birdwatching). Zájemci o speleologii mohou navštívit několik jeskyň, z nichž některé jsou málo prozkoumané (např. jeskyně Bobošula).
Rijeka Crnojevića
Rijeka Crnojevića
Obec ležící při stejnojmenné řece u Skadarského jezera. Na kopci nad řekou stál hrad Obod, prozatímní sídlo černohorského vládce Ivana Crnojeviće, když byl pod náporem Turků nucen opustit svůj sídelní hrad Žabljak na Skadarském jezeře. V 16. a 17. stol byl Obod v rukách Turků, v 18. jej získali zpět Černohorci, ale teprve v 19. stol. tu byly postaveny první domky. Koncem 19. stol. si v obci Rijeka Crnojevića postavil svůj dvorem černohorský kníže Nikola. Nad řekou lze najít nepatrné zříceniny kláštera Obod, který má v kulturních dějinách jižních Slovanů mimořádné místo. V r. 1493 zde založil syn černohorského vládce Ivana Crnojeviće Djurdje Crnojević první jihoslovanskou tiskárnu, v níž byla vytištěna první kniha v cyrilici, tzv. Oktoih - Osmiglasnik. Je to pravoslavná bohoslužebná kniha, původně byzantský Oktoichon. Dnes je Osmiglasnik jedním z největších pokladů státního muzea v Cetinji. V Obodu bylo vytištěno jen šest knih, neboť mniši museli před bezprostředním tureckým nebezpečím uprchnout i s tiskárnou do Cetinje. Usadili se v klášteře sv. Petra, kde ještě krátce pokračovali v činnosti, ale brzy tiskárna úplně zanikla. Obnovil ji až v 1. polovině 19. stol. Petr II. Petrović Njegoš, ale ani té nebylo souzeno dlouhé trvání. Když v neustálých bojích s Turky došly jednoho dne Černohorcům zbraně, rozhodl vladyka roztavit olověnou sazbu a zhotovit z ní zbraně nezbytné pro obranu.
Virpazar
Nevelká malebná starobylá obec leží částečně na ostrůvku ve Skadarském jezeře a částečně na sousední pevnině. Ostrovní část je spojena čtyřmi malými mosty s pevninou. Leží při ústí řeky Crmnica do Skadarského jezera, při silnici spojující přímoří s hlavním městem, 30 km severovýchodně od Petrovce.
Virpazar
Na obranu před Turky tu byl postaven hrad Besac, zpevněný Turky, když jej dobyli. Z hradu se dochovala jen strážní věž, upravená dnes ve stylový pohostinský podnik. Dnes se Virpazar navštěvuje jednak jako výletní místo, turistická atrakce pro svůj romantický vzhled a pěkné přírodní scenérie, jednak jako východisko k památkách na Skadarském jezeře a k lodním výletům. Velmi dobrou možnost občerstvení poskytují zdejší gastronomická zařízení.
Podgorica
Největší a hlavní město Černé Hory (16000 obyvatel). Leží uprostřed širokého úrodného údolí při ústí řeky Ribnice do Morače. Má velmi teplé podnebí. Kotlina, v níž se Podgorica nachází, je nejteplejším místem v zemi. Hlavním černohorským městem je od roku 1946; do roku 1918 a přechodně za 2. světové války byla hlavním městem Černé Hory Cetinje. Za socialistické Jugoslávie se nazývala Titograd, předtím Podgorica. Je jedním z hlavních průmyslových měst Černé Hory. Je to nové město, vybudované na troskách staré Podgorice, jejíž předchůdkyní byla Ribnica, založená v 11. stol. Stará Podgorica byla téměř zničena za 2. světové války. Centrální část tvoří veřejné, správní a obchodní budovy, hotely apod. Na ně navazují obytná panelová sídliště. Ze staré Podgorice zbylo nebo bylo obnoveno na levém břehu řeky Ribnice několik mešit, hodinová věž z 18. stol., část turecké pevnosti a poměrně zachovalý římský akvadukt. Město bylo několik staletí v tureckých rukou a vrátilo se do Černohorcům až po osvobozovacích bojích v roce 1879. Na místě dnešního města stávala římská osada Birziminium. Byla to pozdější Dioclea, srbská Duklja. Přejmenování Duklja se přeneslo na celou zemi, pro niž se teprve v 11. stol. ustálil název Zeta. Byla vybudována římským císařem Diokleciánem na základech města ilyrských kmenů Dokleátů a Labeátů. Za římského panství se stalo střediskem římské provincie Praevalis. Archeologickýž průzkum se začal provádět již v 1. polovině minulého století, intenzívně se k němu přistoupilo až po 2. světové válce. Většina exponátů z této lokality je soustředěna v archeologické sbírce města Podgorica (Arheološka sbirka grada Podgorica). Z dalších kulturních zařízení města stojí za návštěvu ještě Muzeum města Podgorica (Muzej grada Podgorica) a Moderní galerie (Moderna Galerija). Na okraji města, na pahorku Gorica, je památník Černohorců, kteří položili své životy za svobodu Jugoslávie ve 2. světové válce. Starý pravoslavný kostelík sv. Jiří (Sv. Djordje) v těsné blízkosti pochází původně z 11. stol. Podgorica má moderní letiště (9 km).
Cetinje
Cetinje, Cetinjský klášter
Město leží na úpatí pohoří Lovćen, v kotlině Lovćenski dolac (700 m n.m.). Do r. 1918 bylo hlavním městem samostatného černohorského království, nyní je duchovním a kulturním centrem Černé Hory. Rozkládá se na okraji rozsáhlého kamenného krasového moře, 45 km západně od Podgorice, 29 km severovýchodně od Budvy. V r. 1482 tu vybudoval své nové sídlo černohorský vládce Ivan Crnojević, když byl pod stále se stupňujícím tlakem Turků nucen opustit svůj sídelní hrad Žabljak na Skadarském jezeře a vybudovat si ve vnitrozemí nové sídlo. To dostalo své jméno podle říčky Cetiny. Bylo pak po staletí místem, kde se organizoval boj Černohorců za svobodu. Když se koncem 17. stol. podařilo Turkům proniknout až do Cetinje, vyhodili černohorští obránci do povětří své náboženské a politické středisko, sídlo černohorských vládců - klášter Crnojevićů (Manastir Crnojevića) v Cetinji, aby nepadlo do tureckých rukou (vládcové - vladykové byli církevní i světskou hlavou Černé Hory). Po vyhnání Turků z Cetinje nebyl klášter obnoven. Začátkem 18. stol. byl vladykou Danilem postaven nový klášter zvaný Cetinjský kloášter (Cetinjski manastir), který byl pro stálé turecké nebezpeční dlouho jedinou stavbou ve městě. Sloužil především jako rezidence černohorských vladařů, to je i sídlo nejvyšší hlavy pravoslavné církve, vladyků. Teprve za Petra II. Petroviće Njegoše v 1. polovině 19. stol. se začalo s vybudováním skromného jádra města. Mimo jiné bylo postaveno i Njegošovo sídlo, palác zvaný Biljarda - Kulečník. Njegoš byl totiž milovníkem kulečníku, v Černé Hoře úplně neznámého. Dal si jej dovézt z Vídně do své rezidence, v které ale skromně obýval jen pár místností, většinu v ní zaujímaly státní úřady a další instituce, sídlila tu i Njegošova osobní garda a byla tu vývařovna pro poutníky. K intenzivnímu rozvoji města mohlo dojít až pro Berlínském kongresu v r. 1878, kdy byla i formálně přiznána nezávislost Černohorského státu a Turci museli opustil zemi. Byl vybudován nový knížecí palác, školy, divadlo, obytné budovy, nemocnice, budovy diplomatických misí evropských států (tedy vyslanectví). Nestarší cetinjskou stavbou je Valašský kostel (Vlaška crkva), ale dnešní vzhled má z 19. stol., kdy byla obnovena. Koncem 19. stol. byl její areál oplocen hlavněmi pušek (bylo jich celkem 1550 ks), které byly ukořistěny Turkům v osvobozovacích válkách v 2. polovině 19. stol. Cetinjský klášter (Cetinjski manastir) na okraji města je kultovní stavbou Černohorců. Tento působivý stavební komplex byl sídlem černohorských vladyků od 18. stol. a až do postavení Biljardy i sídlo vládních úřadů. Pro zdůraznění kontinuity se zbořeným sídlem Crnojevićů, klášterem Crnojevićů v Cetinji, byly do něho vestavěny některé stavební články ze zničeného kláštera. Typické pro tento komplex jsou dvoupatrové konaky, to je mnišské cely, vestavěné přímo do skalního masívu. Součástí kláštera je i jednoduchý mariánský kostel, dále dominantní zvonice, hradby a hřbitov. V části konaků je dnes umístěna klenotnice, v níž jsou umístěny mimořádně cenné umělecké předměty, mj. jeden exemplář Oktoihu - Osmiglasniku z roku 1494, tj. první jihoslovanské knihy v cyrilici, vytištěné v tiskárně v Obodu), dále cenné dokumenty a mimořádný exponát - relikvie maltézského řádu johanitů. I dnes je klášter sídlem metropolity, tj. hlavy černohorské pravoslavné církve. Klášter býval i mauzoleem dynastie Petrovićů.
Cetinje, Biljarda
Njegošovo sídlo, Biljarda, stojí v centru Cetinje. Je to jednopatrová, mající podobu opevněného zámku, původně s olověnou střechou, která byla v době nejintenzivnější bojů s Turky sňata a spolu s olověnou sazbou ze zdejší Njegošovy tiskárny roztavena na zbraně. Dnes je v ní Njegošovo muzeum, věnované toto mimořádné postavě černohorských dějin (jeho básnické dílo, osobní předměty, dokumenty, portréty, umělecká díla vztahující se k jeho osobě). V jižní části areálu Biljardy je ve zvláštním pavilonu umístěna reliéfní mapa Černé Hory (v měřítku 1:10000), kterou vytvořili za rakouské okupace v době 1. světové války rakouští odborníci. Poblíž Biljardy se nachází tzv. Ćipur, tj. zahrada, kde stojí mariánská dvorská kaple Nikoly I. Byla postavena na základech historického kláštera Crnojevićů, který vybudoval po ústupu ze Žabljaku v r. 1484 černohorský vládce Ivan Crnojević jako své sídlo. Když po 200 letech Černohorci sami vyhodili klášter do povětří, aby se nedostal do rukou pronikajících Turků, Turci jej pak následně úplně zničili. Dnes jsou sporé pozůstatky po archeologickém průzkumu zakonzervovány. V kapli jer pohřbe i Ivan Crnojević a král Nikola. Velmi dekorativní stavbou ze zač. 20. stol. je Vládní palác (Vladin dom), postavený pro potřeby vlády a správních úřadů za černohorského království. Dnes je zde Historické muzeum (Istorijski muzej Crne Gore), který soustřeďuje převážnou část exponátů spojených s černohorskou válečnou historií (zbraně, trofeje, vyznamenání, dokumenty aj. V Uměleckém muzeu (Umjetnički muzej Crne Gore) jsou převážně obrazy jugoslávských malířů. Cenná je též sbírka ikon. V paláci, který si jako své sídlo postavil ve 2. polovině 19. stol. tehdejší vládnoucí kníže Nikola I. (Palac - dvor kralja Nikole I. Petrovića) , je nyní Státní muzeum Černé Hory (Državni muzej Crne Gore). Mezi budovami historických zahraničních misí - vyslanectví (místně legacije) vynikají hlavně budovy turecké, italské a anglické mise. Byly postaveny po mezinárodního uznání Černé Hory v r. 1878. Celkem bylo těchto zahraničních vyslanectví dvanáct. Pro zahraničního návštěvníka je obzvlášť zajímavé Etnografické muzeum Černé Hory (Etnografski muzej Crne Gore), které zatím sídlí v někdejší budově srbského vyslanectví. Obsahuje exponáty, které nejsou nikde k vidění a jsou zaměřeny na každodenní život Černohorců v minulosti: způsob obživy, bydlení, nejcennější jsou však drahocenné kroje z různých krajů Černé Hory. Jsou až přepychově vybaveny a představovaly největší, mnohdy i jediný, majetek Černohorců. Neodmyslitelnou součástí mužských krojů byly i zbraně. Jen 15 minut od středu města se nad Cetinským klášterem navštěvuje vyhlídka Orlí kras (Orlovi krš) s mauzoleem zakladatele dynastie Petrovićů, vladyky Danila (17. až 18. stol.), mauzoleum samo pochází z konce 19. stol. Moderní sochařské umění reprezentuje v Cetinji socha nejvýznamnějšího představitele rodu Crnojevićů - Ivana Crnojeviće. K velkým škodám došlo v Cetinji v r. 1986, kdy po vydatných deštích začala voda stoupat krasovým podložím a zaplavila město do výše několika metrů.
Lovćen
Lovćen, mauzoleum Petra II. Petroviće Njegoše na Jezerském vrchu
Národní park Lovćen se rozkládá v centrální a nejvyšší části stejnojmenného horského masívu a zaujímá asi plochu 62 km2. Ze západu a severu jej ohraničuje silnice Kotor - Cetinje, od východu Cetinjské polje a od jihu silnice Cetinje - Budva. Jeho reliéf formovaný ledovcovou činností a zkrasověním je velmi rozmanitý. Část je pokryta bukovými lesy a makchií, vysokohorské pastviny se střídají s rozvinutým krasem, reprezentovaný hlubokými škrapy, závrty, jeskyněmi a propastmi. Přes tvrdé horské klimatické podmínky zde roste na 300 druhů rostlin, z toho mnohé jsou ledovcové relikty nebo endemity. Nejvyšší horou Lovćenu je Štirovnik s 1749 m (na jeho vrcholu je televizní věž). Druhý je Jezerský vrch (Jezerski vrh) s 1660 m. Pro Černohorce je Lovćen posvátným pohořím, symbolem národní černohorské identity a státnosti. Největší historickou hodnotu představuje mauzoleum Petra II. Petroviće Njegoše na Jezerském vrchu. Z Cetinje je to k němu 21 km. Petr II. Petrović Njegoš je největší postavou černohorských dějin jako vládce, vladyka, velký státník, myslitel a básník. Njegošovo dílo, především Horský věnec, je v Černé Hoře stále živé, přestože od Njegošovy smrti uplynulo přes 150 let.
Lovćen, mauzoleum
Podle černohorské tradice se Njegoš přál být pohřben na Lovćenu, ale nikoli na jeho nejvyšším vrcholku. Byl totiž přesvědčen, že Černá Hora bude mít v čele významnější osobnost než je on sám, a ta pak bude mít právo spočinout na nejvyšší hoře. Válečné události v Černé Hoře do osvobození od Turků v r. 1878, ale i další překážky způsobily, že posmrtné pozůstatky Petra II nebyly pohřbeny na místě, které si vybral. Až teprve v r. 1974 bylo dostavěno místo jeho definitivně posledního odpočinku - mauzoleum na Jezerském vrchu. Autory architektonického řešení byly sochař Ivan Meštrović a architekt Harald Bilinić. Plošina s mauzoleem se nachází výšce 1580 m a vede k němu 426 schodů částečně tunelem. Dominantou interiéru mauzolea je socha Petra II., nad nímž se tyčí jako symbol svobody orel s rozepjatými křídly. Sousoší je rovněž Meštrovićovým dílem. Njegoš je pohřben v kryptě pod mauzoleem, od něhož je jedinečný výhled až k italským břehům. Autem je možno dojet až ke schodišti, odkud je však možno pokračovat pouze pěšky. Pro Černohorce je návštěva mauzolea věcí cti a národního uvědomění. Pro cesty k lovćenskému mauzoleu má prvořadý význam silnice z Cetinje k mauzoleu, na níž ve vnitrozemí navazuje silnice z Podgorice do Cetinje a z Kotoru do Cetinje. Při silnici z Cetinje k Jezerskému vrchu se nachází malé výletní místo Ivanova Korita ve výšce 1255 m n.m., kde kdysi stávali zimní sídlo Crnojevićů (dnes jen sporé zbytky). Kolem dokola bývaly pastviny pro letní pasení dobytka a salaš. V Ivanových koritech samých byla chata využívaná ke klimatickým ozdravným pobytům. Nyní je v neobyvatelném stavu, plánuje se však její obnova. Velmi oblíbený byl zdejší vydatný pramen. Vysokohorští turisté odsud podnikají výstup k mauzoleu (2 a půl hod.). V oblasti horstva jsou v současné době tři značené turistické cesty. Okružní stezka je dlouhá 12,7 km (Palac - Treštenik –Šancevi -Koložun - Vjetreni Mlin - Dolovi - Palac). Dvě stezky vycházejí z Ivanových Korit: Ivanova Korita - Jezero - Bukovica o délce 12 km a Ivanova Korita - Majstori dlouhá 4,5 km. Po makadamové cestě, která spojuje Ivanova Korita se sedlem Krstac (na cestě z Kotoru do Cetinje), se může z Krstacu podniknou pěkný pěší horský výlet až na Jezerský vrch. Při silnici z Kotoru do Cetinje leží za Krstacem malá osada Njeguši, rodiště Petra II. Petroviće Njegoše a několika dalších členů rodiny Petrovićů. Dnes je místo známé výrobou njegušského sýra a njegušského pršutu, nejproslavenějších lahůdek v Černé Hoře. Ke zdejším specialitám patří i ovčí maso, uzené a sušené podle starých receptur. Turisté, kteří se tu zastavují na jejich ochutnávku, zkoušejí i zdejší medovinu.
Durmitor a kaňon řeky Tary
Není to jen tak ledajaký výlet do hor. Naznačuje to i skutečnost, že Durmitor i Tara jsou jedinou Pohoří Durmitor a kaňon řeky Tary jsou jedinou přírodní oblastí, která je pro svou jedinečnost, pro své přírodní hodnoty a nedotčenost zapsána do seznamu světového přírodního dědictví organizace UNESCO (v r. 1980). Plným právem nese Durmitor i označení národní park a kaňon Tary zařazení do programu "Člověk a biosféra" organizace UNESCO; superlativy, kterými bývá oblast označována, jí tedy přísluší plným právem.
Pohoří Durmitor
Durmitor, nejvyšší horstvo v Černé Hoře, dosahuje nejvyšší horou Bobotov kuk 2523 m. Je to opravdu velkolepé pohoří s výraznými pozůstatky jak ledovcové, tak i tektonické činnosti. Jen málokde v evropských horách lze vidět tak výraznou plastičnost zvrásněných vrstev jako v Durmitoru na horách Šareni pasovi (Pestré pruhy) a Prutaš. Po obrovských ledovcích zbyly na Durmitoru velké morénové nánosy a četná jezera. Již sama cesta z přímoří k Durmitoru je natolik působivá, že pro turisty představuje nezapomenutelný zážitek. Pokládá se pro velehorskou scenérii, která ji po většinu cesty doprovází, za jednu z nejkrásnějších přírodních partií v Černé Hoře. Cesty z jednotlivých černohorských letovisek se setkávají v Podgorici, která je výchozím místem dalšího putování. Po 10 km za Podgoricí se vjíždí do kaňonu řeky Morači, který se v těchto místech nazývá Platije a je dlouhý 35 km. Je důstojným vstupem do monumentálního horského světa Černé Hory. Řeka si tu probila cestu skalním podložím a teče nyní na dně hlubokého skalního kaňonu, stále divoká a zpěněná. V neuvěřitelných zákrutech sleduje její tok i zdejší silnice převážně vytesaná ve skalách, vede 32 tunely a pod hrozivými převisy, klesá dolů k řece a opět stoupá. Při dešti a po něm je silnice v kaňonu nebezpečná a je tedy třeba, aby se řidiči na jízdu plně soustředili. Tam, kde kaňon Platije po 35 km končí, stojí za zastávku a prohlídku známý klášter Morača. Blízko kláštera je pěkný čtyřicetimetrový vodopád Svetigora. Klášterní kostel zasvěcený Zesnutí Bohorodičky (Uspenje Bogorodice) je celkem nenápadná stavba rašské školy z 13. stol., ničím nevynikající. V dnešní podobě, po vypálení Turky a následné obnově, pochází ze 16. stol. Cenný je však interiér kostela, především původní fresky, jichž se bohužel zachovala jen malá část z někdejší bohaté freskové výzdoby. Z dochovaných fresek je nejvýznamnější cyklus ze života proroka Eliáše (Sveti Ilija) v diakonikonu kostela. Ty novější fresky pocházejí ze 16. a 17. stol. a jsou dílem předních malířů té doby. Kříž na špičce ikonostasu patří k vrcholným řezbářským dílům. V klášteře bývala v minulosti věhlasná škola malířů ikon. Navazuje na ni i zdejší hodnotná sbírka ikon. Dnes je klášter Morača přístupný veřejnosti.
Pohoří Durmitor
Po pár kilometrech za klášterem začíná silnice stoupat k průsmyku Crkvine (1060 m), působivého vyhlídkového bodu, a za ním po 8 km následuje krásně položené horské městečko, klimatické lázně a středisko zimních sportů - Kolašin (965 m). Je téměř nové, vstalo z ruin po 2. světové válce, kdy v těžkých bojích padlo dvacetkrát do rukou okupantů a dvacetkrát bylo opět osvobozeno. Je obklopeno věncem horských pásem Bjelasica, Komovi, Stožac a Sinjajevina, většinou dosahujících výšky 2000 až 2400 m. Kolašin je východiskem do světa neporušené horské přírody národního parku Biogradska gora v pohoří Bjelasica, jejích téměř neprostupných pralesů i mírných svahů horských pastvin. Za Kolašinem, před městečkem Mojkovac (17 km severovýchodně od Kolašinu) odbočuje silnice na severozápad k cíli cesty - Durmitoru, nejprve podél řeky Tary, pak 11 km na západ do Žabljaku. Žabljak (1450 m) je horské letovisko, zimní středisko a jediné východisko túr po Durmitoru. Lze odtud podniknout výstupy po značených cestách na bližší či vzdálenější vrcholy, např. na Medjed (2287 m), který se tyčí jako výrazná dominanta a jeden z nejbližších vrcholů, trvá výstup 4 hod., na vzdálenější nejvyšší horu Durmitoru - Bobotov kuk (2523 m) lze dojít za 5 hod. a 30 min. Kdo si netroufá na vysokohorské výstupy, měl by se vydat alespoň na procházku kolem malebného Černého jezera s nádherným výhledem na štíty Durmitoru (4 km). Durmitor navštěvují horolezci, vysokohorští turisté, jezdí se tu na horských kolech, provozuje se paragliding, rybaří ve zdejších jezerech, je tu i jízdárna, takže je možno si vypůjčit koně na celý den. V poslední době jsou oblíbená fotosafari na lokalitě Škrka - žijí tam medvědi, kamzíci a spousta další zvěře. V Žabljaku sídlí správa národního parku. Podrobné informace o možnosti túr po Durmitoru a nabídce ubytování a služeb v Žabljaku lze najít na stránce NP Durmitor - www.nparkovi.cg.yu/durmitor/index.htm a na stránce www.durmitorcg.com.
Kaňon řeky Tary
Neméně působivou součástí tohoto výletu je i seznámení s řekou Tarou a jejím kaňonem, který je nejhlubší v Evropě a patří k nejhlubším na světě (je hluboký až 1300 m). Jméno řeky Tary je ilyrského původu, nazval ji tak zdejší ilyrský kmen Autariatů. Kaňon Tary se rozkládá mezi městečky Mojkovac a Šćepan Polje v délce 78 km. Průměrný průtok řeky je 93 m3/s. Velkou atrakcí je sjíždění kaňonu Tary na vorech, kajacích a raftech. Při jízdě po silnici zaujme smělá stavba mostu, který se klene nad Tarou v blízkosti Žabljaku u osady Djurdjevića Tara. Most vysoký 135 m a dlouhý 154 m byl postaven před vypuknutím 2. světové války a jedním z jeho stavitelů byl jugoslávský inženýr Z. Jauković. Za nepřátelské ofenzívy v r. 1942 dostal příkaz partyzánského velení zničit ze strategických důvodů tento most, což provedl. Byl však okupanty chycen a zastřelen. Most byl v r. 1946 obnoven. A Jaukoviće připomíná památníček u nového mostu. Už od Mojkovce se řeka probíjí skalním terénem a vytváří kaňon , jehož hloubka se pohybuje od 400 do 1300 m. Řeka pak překonává četné slapy, peřeje a vodopády, a to až do svého soutoku s řekou Pivou, s níž vytváří řeku Drinu. Nejefektnější je pohled na střední část toku, z vyhlídky Čurovac (1625 m), k níž vede ze Žabljaku makadamová cesta. Od Čurovce je možno sestoupit až na dno kaňonu v jeho částečně rozšířené části, kde - poněkud východním směrem stojí chata vorařů a kajakářů (Dom splavara i kajakaša), odkud se pořádají proslulé plavby na vorech a kajacích kaňonem Tary (jedno- a čtyřdenní; jezdí se i na raftech). Sjezd Tary kterýmkoli z těchto plavidel je nevšední zážitek. Vodním turistům slouží kromě uvedené chaty i dva kempy. Na Taře se těší největší oblibě plavby na sportovní rybáři. Pro cestu zpět na pobřeží z tohoto velkolepého výletu není jiná možnost než se vrátit stejnou cestou.
čtvrtek 13. září 2007
Sveti Stefan – Černá Hora
Sveti Stefan
Kdysi rybářská vesnice černohorského rodu Paštrovićů je nyní nejluxusnějším a nejzajímavějším hotelovým městečkem na východním pobřeží Jadranu. Leží 10 km jihovýchodně od Budvy, pod jadranskou magistrálou, na malém skalnatém poloostrůvku, spojeném s pevninou úzkou písečnou šíjí. Hotelová osada se rozrostla i na přilehlém pobřeží. Z magistrály vede ke Sv. Stefanu silniční spojka.
Za vstup do tohoto hotelového městečka platí vstupné ti, kdo v něm nejsou ubytováni. Rovněž se platí poplatek za vstup na pláž: jedna z pláží na písečné šíji je však vyhrazena pouze hostům hotelového komplexu.
Historie
Sveti Stefan
Zdejší vesnici založili v 15. stol. příslušníci 12 rodin rodu Paštrovićů, kteří se do ní uchylovali v případě nebezpečí. Každé rodině patřil jeden se zdejších domků, v němž měla uskladněny mj. zásoby potravin. V průběhu doby tu vzniklo administrativní centrum samostatné komuny Paštrovićů.
Od konce 16. stol. Bylo obehnáno hradbami a vyrostly tu i další domky.
V posledních 200 letech se začala osada vylidňovat. Její záchranu znamenal projekt realizovaný v 50. letech minulého století: přebudoval rybářskou vesnici v luxusní hotelové zařízení při zachování původního vnějšího vzhledu. A tak bylo začátkem 60. let 20. stol. otevřeno jedinečné hotelové zařízení, kde domky většinou tvoří samostatný apartmán s vlastní zahrádkou nebo terasou, dokonce i u několika domků s vlastním bazénem, příp. i s vlastním přístupem k moři a malou plošinkou ke koupání a slunění. Domky jsou propojeny uličkami s malými luxusními obchůdky, průchody, schodišti, bohatá vegetace jim vtiskla specifický středomořský ráz. Centrální gastronomická část je na vysoké úrovni. Komplex je určen pro prominentní klientelu a je navštěvován společenskou, politickou a uměleckou smetánkou.
Památky
Sveti Stefan, kostelík Proměnění Páně
Ve Sv. Stefanu je kostelík z 15. stol. zasvěcený sv. Štěpánu (Sveti Stefan), podle něhož byla osada pojmenována. Kostelík Proměnění Páně (Preobraženje) je ze 17. stol., stojí blízko vstupu do městečka. Třetí kostelík byl poté, co se blízký Miločer stal královskou letní rezidencí, zasvěcen nově Alexandru Něvskému a stal se královskou rodinnou svatyní.
Koupání
Sveti Stefan, hotelová pláž
Krásné koupání je na písečně šíji, která spojuje pevninu s poloostrovem a na přilehlých plážích. Písek na šíji byl doplněn navážkou.
Hostům hotelového zařízení Sveti Stefan je vyhrazena část pláže směrem k Miločeru, mají možnost koupání i na plážích Miločeru.
Pláž Drobný písek
Mezi Sv. Stefanem a dalším velkým letoviskem Petrovac (na Moru) jsou četné drobné zátoky s malými plážemi, které jsou mnohdy přístupné jen člunem z moře. Hlavní pláž na této lokalitě se nazývá Drobný písek (Drobni pijesak). Písek pláže, která je dlouhá 250 m a vyvěrá na ní sladkovodní pramen, má nažloutlou barvu a spolu se zdejší bohatou vegetací vytváří dojem tropické pláže. Na pláži jsou pohostinské podniky.
Sport
Pobyty ve Sv. Stefanu jsou zaměřeny převážně na vodní sporty (jachting, potápění, windsurfing, sportovní rybolov aj.). V místě je potápěčský klub, fotbalové a volejbalové hřiště, tenisové kurty, dráhy pro minigolf atd. Lze si vypůjčit sportovní potřeby, vodní skútry či čluny.
Ubytování
Výhled z terasy hotelu Sveti Stefan na Miločer
Celý poloostrov Sveti Stefan tvoří luxusní hotelové městečko (hotel Sveti Stefan). Staré rybářské domky byly adaptovány podle požadavků moderní doby. Hotel má kapacitu 224 lůžka ve 101 pokojích a 16 apartmánech. Gastronomická nabídka (restaurace, kavárna, bary, pivnice, cukrárna atd.) je doplněna i nočním barem a kasinem.
Ostatní hotely se nacházejí na pevnině, stupňovitě rozložené při pobřeží a ve svahu nad pobřežím s krásným výhledem na poloostrov. Villa Montenegro je jedním ze dvou pětihvězdičkových hotelů v Černé Hoře, mimořádný svou polohou i luxusním vybavením.
· Hotely:Villa Montenegro *****
· Azimut ****Sveti Stefan ****Adrović **
· Kempy:Crvena Glavica (50 m od moře)
Výlety
· Klášter Praskvica stojí nad Jadranskou magistrálou nad místem, kde se z magistrály odbočuje ke Sv. Stefanu. Byl založen v 15. stol. zetským vládcem Balšou III. Ze dvou klášterních kostelů je starší ten menší, zasvěcený Sv. Trojici (Sveta Trojica). Pochází podle tradice z 11. stol. Má freskovou výzdobu ze 17. stol., ze stejné doby pochází i ikonostas. Kostel sv. Mikuláše (Sveti Nikola) má dnešní podobu z 19. stol., kdy nahradil starší svatyni, zničenou za napoleonských válek. V budově, která je součástí kláštera, byla po 300 let v činnosti první škola na černohorském přímoří. V klášteře je sbírka obrazů a bohoslužebných předmětů.
· Fotografové si s oblibou vyjdou k autobusové zastávce při odbočce do Miločeru, odkud je možno pořídit nejkrásnější záběry Sv. Stefana.
· Budva - 10 km
· Cetinje a Lovćen - 45 km
Sveti Stefan
Kdysi rybářská vesnice černohorského rodu Paštrovićů je nyní nejluxusnějším a nejzajímavějším hotelovým městečkem na východním pobřeží Jadranu. Leží 10 km jihovýchodně od Budvy, pod jadranskou magistrálou, na malém skalnatém poloostrůvku, spojeném s pevninou úzkou písečnou šíjí. Hotelová osada se rozrostla i na přilehlém pobřeží. Z magistrály vede ke Sv. Stefanu silniční spojka.
Za vstup do tohoto hotelového městečka platí vstupné ti, kdo v něm nejsou ubytováni. Rovněž se platí poplatek za vstup na pláž: jedna z pláží na písečné šíji je však vyhrazena pouze hostům hotelového komplexu.
Historie
Sveti Stefan
Zdejší vesnici založili v 15. stol. příslušníci 12 rodin rodu Paštrovićů, kteří se do ní uchylovali v případě nebezpečí. Každé rodině patřil jeden se zdejších domků, v němž měla uskladněny mj. zásoby potravin. V průběhu doby tu vzniklo administrativní centrum samostatné komuny Paštrovićů.
Od konce 16. stol. Bylo obehnáno hradbami a vyrostly tu i další domky.
V posledních 200 letech se začala osada vylidňovat. Její záchranu znamenal projekt realizovaný v 50. letech minulého století: přebudoval rybářskou vesnici v luxusní hotelové zařízení při zachování původního vnějšího vzhledu. A tak bylo začátkem 60. let 20. stol. otevřeno jedinečné hotelové zařízení, kde domky většinou tvoří samostatný apartmán s vlastní zahrádkou nebo terasou, dokonce i u několika domků s vlastním bazénem, příp. i s vlastním přístupem k moři a malou plošinkou ke koupání a slunění. Domky jsou propojeny uličkami s malými luxusními obchůdky, průchody, schodišti, bohatá vegetace jim vtiskla specifický středomořský ráz. Centrální gastronomická část je na vysoké úrovni. Komplex je určen pro prominentní klientelu a je navštěvován společenskou, politickou a uměleckou smetánkou.
Památky
Sveti Stefan, kostelík Proměnění Páně
Ve Sv. Stefanu je kostelík z 15. stol. zasvěcený sv. Štěpánu (Sveti Stefan), podle něhož byla osada pojmenována. Kostelík Proměnění Páně (Preobraženje) je ze 17. stol., stojí blízko vstupu do městečka. Třetí kostelík byl poté, co se blízký Miločer stal královskou letní rezidencí, zasvěcen nově Alexandru Něvskému a stal se královskou rodinnou svatyní.
Koupání
Sveti Stefan, hotelová pláž
Krásné koupání je na písečně šíji, která spojuje pevninu s poloostrovem a na přilehlých plážích. Písek na šíji byl doplněn navážkou.
Hostům hotelového zařízení Sveti Stefan je vyhrazena část pláže směrem k Miločeru, mají možnost koupání i na plážích Miločeru.
Pláž Drobný písek
Mezi Sv. Stefanem a dalším velkým letoviskem Petrovac (na Moru) jsou četné drobné zátoky s malými plážemi, které jsou mnohdy přístupné jen člunem z moře. Hlavní pláž na této lokalitě se nazývá Drobný písek (Drobni pijesak). Písek pláže, která je dlouhá 250 m a vyvěrá na ní sladkovodní pramen, má nažloutlou barvu a spolu se zdejší bohatou vegetací vytváří dojem tropické pláže. Na pláži jsou pohostinské podniky.
Sport
Pobyty ve Sv. Stefanu jsou zaměřeny převážně na vodní sporty (jachting, potápění, windsurfing, sportovní rybolov aj.). V místě je potápěčský klub, fotbalové a volejbalové hřiště, tenisové kurty, dráhy pro minigolf atd. Lze si vypůjčit sportovní potřeby, vodní skútry či čluny.
Ubytování
Výhled z terasy hotelu Sveti Stefan na Miločer
Celý poloostrov Sveti Stefan tvoří luxusní hotelové městečko (hotel Sveti Stefan). Staré rybářské domky byly adaptovány podle požadavků moderní doby. Hotel má kapacitu 224 lůžka ve 101 pokojích a 16 apartmánech. Gastronomická nabídka (restaurace, kavárna, bary, pivnice, cukrárna atd.) je doplněna i nočním barem a kasinem.
Ostatní hotely se nacházejí na pevnině, stupňovitě rozložené při pobřeží a ve svahu nad pobřežím s krásným výhledem na poloostrov. Villa Montenegro je jedním ze dvou pětihvězdičkových hotelů v Černé Hoře, mimořádný svou polohou i luxusním vybavením.
· Hotely:Villa Montenegro *****
· Azimut ****Sveti Stefan ****Adrović **
· Kempy:Crvena Glavica (50 m od moře)
Výlety
· Klášter Praskvica stojí nad Jadranskou magistrálou nad místem, kde se z magistrály odbočuje ke Sv. Stefanu. Byl založen v 15. stol. zetským vládcem Balšou III. Ze dvou klášterních kostelů je starší ten menší, zasvěcený Sv. Trojici (Sveta Trojica). Pochází podle tradice z 11. stol. Má freskovou výzdobu ze 17. stol., ze stejné doby pochází i ikonostas. Kostel sv. Mikuláše (Sveti Nikola) má dnešní podobu z 19. stol., kdy nahradil starší svatyni, zničenou za napoleonských válek. V budově, která je součástí kláštera, byla po 300 let v činnosti první škola na černohorském přímoří. V klášteře je sbírka obrazů a bohoslužebných předmětů.
· Fotografové si s oblibou vyjdou k autobusové zastávce při odbočce do Miločeru, odkud je možno pořídit nejkrásnější záběry Sv. Stefana.
· Budva - 10 km
· Cetinje a Lovćen - 45 km
Stravování a kuchyně
Restaurace v Černé Hoře jsou buď součástí hotelů a v nich se do značné míry připravují pokrmy mezinárodní kuchyně, nebo to jsou menší gastronomická zařízení, zaměřená především na místní, tedy černohorskou kuchyň. A třetí možností je jakýsi "fast-food", ale v černohorském pojetí: jsou tu různé stánky a bistra, kde se podávají jednoduchá levnější jídla, a to jak místní, a rovněž jídla blízkých středomořských kuchyní (pizza, špagety apod.), tak i balkánská vnitrozemská jídla, především bosenské kuchyně (u nás velmi oblíbené čevapčiče, ražniče, pljeskavice apod.). Jídla mezinárodní kuchyně v hotelech jsou pochopitelně dost drahá a jen v malé míře seznamují s černohorskou kuchyní.Typické nevelké černohorské restaurace jsou většinou zaměřen právě na černohorské speciality. Ale pozor: mnohé z nich jsou finančně velmi náročné, ať již jde třeba o ryby, plody moře, jehněčí, telecí, skopové atd. (viz Ceny).Poslední kategorií jsou "fast-food" po černohorsku, což jsou zařízení, kde se každý může výborně najíst za rozumnou cenu a ve slušné kvalitě.V každém případě je však třeba pamatovat na to, že celková cenová hladina na pobřeží je o pěkných pár procent vyšší než ostatní území Černé Hory, kde je téměř srovnatelná s cenovou hladinou u nás.A snad ani není třeba poukazovat na to, že ceny potravin v původním nezpracovaném stavu se diametrálně liší od cenu upraveného pokrmu, k němuž byly potraviny základem, nebo nebyly-li vůbec zpracovány, ale podávají se v restauracích (pivo, víno, případně ovoce apod.).I když jsou v Černé Hoře stanoveny hodiny pro podávání snídaní, obědů a večeří, je možné konstatovat, že turista může obdržet v restauraci teplý pokrm prakticky po celý den.Na rozdíl od sousedního Chorvatska udržela si ve všech gastronomických podnicích v Černé Hoře své významné místo černá káva (crna kafa) vařená a podávaná v džezvě, tj. v typické malé kovové konvičce, jež je dědictvím z tureckých dob. Bývá již při vlastní přípravě slazená, ale je možné požádat při objednávce kávy o neslazenou, tedy bez cukru = "bez šećera". Káva v džezvě se automaticky podává s malou skleničkou minerálky nebo vody. Ale je samozřejmě běžně k dostání i espresso.
Černohorská kuchyně
I když se zejména v minulosti značně lišila černohorská kuchyně v přímoří od vnitrozemské, v moderní době se rozdíly stále více stírají. Pro přímořskou kuchyni jsou typické hlavně všechny způsoby úpravy ryb a plodů moře, stejně jako zelenina - vařená i syrová. Přílohou bývá téměř výhradně bílý chléb. Ta vnitrozemská spočívá hlavně na mléčných výrobcích - sýrech, dále obilninách, luštěninách, vařené zelenině, bramborách a mase, a to buď vepřovém nebo jehněčím či skopovém. Vycházelo se tedy z toho, co příroda dala, resp. co si mohl Černohorec vypěstovat. Ale jsou dobroty, které jsou nesmírně oblíbené jak v přímoří, tak i ve vnitrozemí. A mezi nimi zaujímá první místo, podobně jako v Chorvatsku, pršut, tedy vepřová šunka sušená a uzená postaru za specifických podmínek. A mezi pršuty vede v Černé Hoře tzv. njegušský pršut, tedy ten, který pochází z oblasti horského pásma Njeguši nad bokou Kotorskou. A podává se jako předkrm , jako pokrm na uvítanou vzácného hosta, k večeři - prostě může se servírovat kdykoli. Často mu je společníkem některý z mnoha druhů výtečných sýrů - ať už z kravského, ovčího nebo kozího mléka. Sýry se vyrábějí do určité míry podomácku a ty jsou také nejchutnější a nejkvalitnější. A je lhostejné, zda je to tzv. "prevreli sir", tj. sýr vyzrálý, nebo tzv. "mladi sir", podobající se naším tvarohovým sýrům.Jsou sýry uzené, nakládané do oleje, sýr njegušský, crmnický aj. Mnohé se přechovávají v měších. Pro nás je úplnou zvláštností tzv. durmitorský "skorup", což je kajmak, vlastně uleželý naložený mléčný škraloup postupně sbíraný z plnotučného mléka. Kajmak je vlastně nepostradatelný ve všech jihoslovanských kuchyních.Sýry se často servírují jako předkrm. V oblibě jim přitom u Černohorců konkurují např. solené ryby, tedy převážně solené sardele, což byl po celém Jadranu pokrm, který po dlouhá staletí živil obyvatelstvo v přímoří. Ostatně byl velmi oblíben i v Benátkách, kam se vyvážel v menších soudcích.
Plody moře - krevety
Vítanou směnou jsou saláty z mořských plodů, hlavně z chobotnic. Ale vždy se k předkrmům, ale často i k jiným jídlům podávají olivy nebo některé druhy zeleniny. K pečené rybě jsou nejvhodnější mladé cibulky výtečné chuti.Polévky jsou nedílnou součástí obědu, ať již je to v přímoří rybí polévka (riblja čorba) z čerstvých ryb, nebo ve vnitrozemí např. čobanska kremsupa od vrgnja, tedy pastýřská krémová polévka z hříbků nebo kopřivová polévka (čorba od koprive).Jako hlavní jídlo se v přímoří připravuje např. guláš z chobotnice (gulaš od hobotnice), vařená ryba (lešo riba) s některými druhy zeleniny a bylinkami jako přísadami při varu; nebo též pečená ryba na roštu (pečena riba na žaru), pstruh na černohorský způsob (pastrmka na crnogorski način), olihně na roštu (lignji na žaru), olihně plněné (lignji punjeni) a různá rizota, např. rizoto s plody moře (rižot s plodovima mora). Ryby se však připravují i na mnohé další způsoby: na brodet, kdy se dusí různé ryby nakrájené na kusy s cibulí, česnekem, rajčaty apod. Pochoutkou jsou např. marinované ryby, které se pečou zalité horkou marinádou z oleje, vody, citronu zeleniny a koření. Ryby a měkkýši se mohou připravovat "na buzaru", tj. zprudka dušené s vínem, olejem, kořením a zeleninou. Jedním z nejoblíbenějších druhů ryb v Černé Hoře jsou oukleje (ukleva), které žijí ve Skadarském jezeře ve velkém počtu. Pečené na roštu jsou výborné. Z masitých pokrmů patří k oblíbeným pašticada z kvalitního hovězího masa protýkaná slaninou a česnekem. Před přípravou se nakládá. Pak se peče i se zeleninovým nálevem a vínem. Zelenina se před podáváním propasíruje do vzniklé omáčky. Jak z receptu vyplývá, je to specialita velmi podobná naší svíčkové. Ve vnitrozemí se často dělají japraki, co je vlastně totéž, co srbská sarma, resp. naše zelné závitky. Černohorci je většinou připravují ve velké kameninové nádobě a dusí je až čtyři hodiny. Jehněčí je oblíbené na všechny způsoby: dušené v mléce (jagnjetina u mlijeku), jehněčí pod poklopem, železným nebo kameninovým, v řeřavém popelu otevřeného ohniště, vařené (kuvana jagnjetina). Pochoutkou je i uzené ovčí masou s bramborem (suva ovčetina, kaštradina sa krompirom). Zvláštní jsou pro nás téměř všechny přílohy, ať již je to palenta (kukuřičná kaše), nebo cecvara, kdy se do vody, v níž je rozpuštěný sýr a kajmak, zaváří kukuřičná mouka, nebo kačamak krtolovi, což je kukuřičná kaše s rozmačkanými brambory. Vařená zelenina doprovází většinu jídel, ale vaří se podstatně kratší dobu, než je u nás zvykem. Používanými druhy zeleniny se liší přímoří od vnitrozemí. Ke každému jídlu patří neodmyslitelně zeleninový salát z různých druhů zeleniny, zalitý olivovým olejem s bylinkami. Jako dezert se většinou servíruje místní ovoce v bohatém výběru. Od sladkých zákusků je lépe po dobu pobytu v Černé Hoře upustit. Jsou většinou dědictvím po Turcích, a tudíž jsou velmi sladké. Nešetří se medem, cukrem, ořechy, kandovaným ovocem apod. Předností černohorské kuchyně jsou kvalitní, zdravé, ekologicky čisté potraviny, pěstované bez umělých hnojiv a pesticidů. Není tu ani nebezpeční geneticky upravovaných potravin nebo nějakých pochybných náhražek. Olej se používá výhradně olivový.
Nápoje
· Vína
Černohorská vína mají starou tradici a díky výborným pěstebním podmínkám a klimatu se jim jak v přímoří, tak i ve vnitrozemí velmi dobře daří. Pěstují se především autochtonní odrůdy. Mezi červenými víny patří první místo vínu vranac, které je nejznámějších černohorským vínem. Za nejlepší vranac se pokládá ten, který pochází z lokalit Boljevići, Sutonići, Reljići a z několika dalších. Vranac má specifickou chuť a vůni a temnou rubínovou barvu. Je uznávaným a výborně hodnoceným vínem i v zahraničí. Novým produktem je vranac Pro Corde, který povzbuzuje činnost srdce a krevní oběh, takže působí i léčivě. Mezi bílými víny je nejvíc ceněný krstač, vysloveně suché víno s minimem zbytkového cukru. Pěstuje se na Lješském polji.
· Pálenky
Mezi destiláty je nejpopulárnější tzv. lozova rakija, což je pálenka z hroznů. Černohorci si přitom nejvíc cení prvijenac a krunu. Ale i další pálenky jsou oblíbené, např. domácí slivovice (šljivovica) - pálenka ze švestek, domácí hruškovice (kruška) z hrušek apod. Ještě je třeba se zmínit o zákuscích k vínu a rakiji, při tzv. meze (meze = zákusek právě k alkoholickému nápoji). První místo tu opět patří pršutu a sýrům, ale podávají se i sušené fíky, ořechy nebo tzv. priganice, co jsou smaženky, připomínající naše koblihy či boží milosti. Černohorci je mají rádi s medem a "mladým" sýrem.
· Pivo
V Černé Hoře je jediný pivovar v Nikšići. "Nikšičko pivo" si oblíbili k zahnání žízně i naši pivaři. Musejí však počítat s tím, že se všude prodává pouze lahvové nebo plechovkové. Točené se téměř nevyskytuje. Kromě "Nikšička" lze narazit i na srbská piva.
Restaurace v Černé Hoře jsou buď součástí hotelů a v nich se do značné míry připravují pokrmy mezinárodní kuchyně, nebo to jsou menší gastronomická zařízení, zaměřená především na místní, tedy černohorskou kuchyň. A třetí možností je jakýsi "fast-food", ale v černohorském pojetí: jsou tu různé stánky a bistra, kde se podávají jednoduchá levnější jídla, a to jak místní, a rovněž jídla blízkých středomořských kuchyní (pizza, špagety apod.), tak i balkánská vnitrozemská jídla, především bosenské kuchyně (u nás velmi oblíbené čevapčiče, ražniče, pljeskavice apod.). Jídla mezinárodní kuchyně v hotelech jsou pochopitelně dost drahá a jen v malé míře seznamují s černohorskou kuchyní.Typické nevelké černohorské restaurace jsou většinou zaměřen právě na černohorské speciality. Ale pozor: mnohé z nich jsou finančně velmi náročné, ať již jde třeba o ryby, plody moře, jehněčí, telecí, skopové atd. (viz Ceny).Poslední kategorií jsou "fast-food" po černohorsku, což jsou zařízení, kde se každý může výborně najíst za rozumnou cenu a ve slušné kvalitě.V každém případě je však třeba pamatovat na to, že celková cenová hladina na pobřeží je o pěkných pár procent vyšší než ostatní území Černé Hory, kde je téměř srovnatelná s cenovou hladinou u nás.A snad ani není třeba poukazovat na to, že ceny potravin v původním nezpracovaném stavu se diametrálně liší od cenu upraveného pokrmu, k němuž byly potraviny základem, nebo nebyly-li vůbec zpracovány, ale podávají se v restauracích (pivo, víno, případně ovoce apod.).I když jsou v Černé Hoře stanoveny hodiny pro podávání snídaní, obědů a večeří, je možné konstatovat, že turista může obdržet v restauraci teplý pokrm prakticky po celý den.Na rozdíl od sousedního Chorvatska udržela si ve všech gastronomických podnicích v Černé Hoře své významné místo černá káva (crna kafa) vařená a podávaná v džezvě, tj. v typické malé kovové konvičce, jež je dědictvím z tureckých dob. Bývá již při vlastní přípravě slazená, ale je možné požádat při objednávce kávy o neslazenou, tedy bez cukru = "bez šećera". Káva v džezvě se automaticky podává s malou skleničkou minerálky nebo vody. Ale je samozřejmě běžně k dostání i espresso.
Černohorská kuchyně
I když se zejména v minulosti značně lišila černohorská kuchyně v přímoří od vnitrozemské, v moderní době se rozdíly stále více stírají. Pro přímořskou kuchyni jsou typické hlavně všechny způsoby úpravy ryb a plodů moře, stejně jako zelenina - vařená i syrová. Přílohou bývá téměř výhradně bílý chléb. Ta vnitrozemská spočívá hlavně na mléčných výrobcích - sýrech, dále obilninách, luštěninách, vařené zelenině, bramborách a mase, a to buď vepřovém nebo jehněčím či skopovém. Vycházelo se tedy z toho, co příroda dala, resp. co si mohl Černohorec vypěstovat. Ale jsou dobroty, které jsou nesmírně oblíbené jak v přímoří, tak i ve vnitrozemí. A mezi nimi zaujímá první místo, podobně jako v Chorvatsku, pršut, tedy vepřová šunka sušená a uzená postaru za specifických podmínek. A mezi pršuty vede v Černé Hoře tzv. njegušský pršut, tedy ten, který pochází z oblasti horského pásma Njeguši nad bokou Kotorskou. A podává se jako předkrm , jako pokrm na uvítanou vzácného hosta, k večeři - prostě může se servírovat kdykoli. Často mu je společníkem některý z mnoha druhů výtečných sýrů - ať už z kravského, ovčího nebo kozího mléka. Sýry se vyrábějí do určité míry podomácku a ty jsou také nejchutnější a nejkvalitnější. A je lhostejné, zda je to tzv. "prevreli sir", tj. sýr vyzrálý, nebo tzv. "mladi sir", podobající se naším tvarohovým sýrům.Jsou sýry uzené, nakládané do oleje, sýr njegušský, crmnický aj. Mnohé se přechovávají v měších. Pro nás je úplnou zvláštností tzv. durmitorský "skorup", což je kajmak, vlastně uleželý naložený mléčný škraloup postupně sbíraný z plnotučného mléka. Kajmak je vlastně nepostradatelný ve všech jihoslovanských kuchyních.Sýry se často servírují jako předkrm. V oblibě jim přitom u Černohorců konkurují např. solené ryby, tedy převážně solené sardele, což byl po celém Jadranu pokrm, který po dlouhá staletí živil obyvatelstvo v přímoří. Ostatně byl velmi oblíben i v Benátkách, kam se vyvážel v menších soudcích.
Plody moře - krevety
Vítanou směnou jsou saláty z mořských plodů, hlavně z chobotnic. Ale vždy se k předkrmům, ale často i k jiným jídlům podávají olivy nebo některé druhy zeleniny. K pečené rybě jsou nejvhodnější mladé cibulky výtečné chuti.Polévky jsou nedílnou součástí obědu, ať již je to v přímoří rybí polévka (riblja čorba) z čerstvých ryb, nebo ve vnitrozemí např. čobanska kremsupa od vrgnja, tedy pastýřská krémová polévka z hříbků nebo kopřivová polévka (čorba od koprive).Jako hlavní jídlo se v přímoří připravuje např. guláš z chobotnice (gulaš od hobotnice), vařená ryba (lešo riba) s některými druhy zeleniny a bylinkami jako přísadami při varu; nebo též pečená ryba na roštu (pečena riba na žaru), pstruh na černohorský způsob (pastrmka na crnogorski način), olihně na roštu (lignji na žaru), olihně plněné (lignji punjeni) a různá rizota, např. rizoto s plody moře (rižot s plodovima mora). Ryby se však připravují i na mnohé další způsoby: na brodet, kdy se dusí různé ryby nakrájené na kusy s cibulí, česnekem, rajčaty apod. Pochoutkou jsou např. marinované ryby, které se pečou zalité horkou marinádou z oleje, vody, citronu zeleniny a koření. Ryby a měkkýši se mohou připravovat "na buzaru", tj. zprudka dušené s vínem, olejem, kořením a zeleninou. Jedním z nejoblíbenějších druhů ryb v Černé Hoře jsou oukleje (ukleva), které žijí ve Skadarském jezeře ve velkém počtu. Pečené na roštu jsou výborné. Z masitých pokrmů patří k oblíbeným pašticada z kvalitního hovězího masa protýkaná slaninou a česnekem. Před přípravou se nakládá. Pak se peče i se zeleninovým nálevem a vínem. Zelenina se před podáváním propasíruje do vzniklé omáčky. Jak z receptu vyplývá, je to specialita velmi podobná naší svíčkové. Ve vnitrozemí se často dělají japraki, co je vlastně totéž, co srbská sarma, resp. naše zelné závitky. Černohorci je většinou připravují ve velké kameninové nádobě a dusí je až čtyři hodiny. Jehněčí je oblíbené na všechny způsoby: dušené v mléce (jagnjetina u mlijeku), jehněčí pod poklopem, železným nebo kameninovým, v řeřavém popelu otevřeného ohniště, vařené (kuvana jagnjetina). Pochoutkou je i uzené ovčí masou s bramborem (suva ovčetina, kaštradina sa krompirom). Zvláštní jsou pro nás téměř všechny přílohy, ať již je to palenta (kukuřičná kaše), nebo cecvara, kdy se do vody, v níž je rozpuštěný sýr a kajmak, zaváří kukuřičná mouka, nebo kačamak krtolovi, což je kukuřičná kaše s rozmačkanými brambory. Vařená zelenina doprovází většinu jídel, ale vaří se podstatně kratší dobu, než je u nás zvykem. Používanými druhy zeleniny se liší přímoří od vnitrozemí. Ke každému jídlu patří neodmyslitelně zeleninový salát z různých druhů zeleniny, zalitý olivovým olejem s bylinkami. Jako dezert se většinou servíruje místní ovoce v bohatém výběru. Od sladkých zákusků je lépe po dobu pobytu v Černé Hoře upustit. Jsou většinou dědictvím po Turcích, a tudíž jsou velmi sladké. Nešetří se medem, cukrem, ořechy, kandovaným ovocem apod. Předností černohorské kuchyně jsou kvalitní, zdravé, ekologicky čisté potraviny, pěstované bez umělých hnojiv a pesticidů. Není tu ani nebezpeční geneticky upravovaných potravin nebo nějakých pochybných náhražek. Olej se používá výhradně olivový.
Nápoje
· Vína
Černohorská vína mají starou tradici a díky výborným pěstebním podmínkám a klimatu se jim jak v přímoří, tak i ve vnitrozemí velmi dobře daří. Pěstují se především autochtonní odrůdy. Mezi červenými víny patří první místo vínu vranac, které je nejznámějších černohorským vínem. Za nejlepší vranac se pokládá ten, který pochází z lokalit Boljevići, Sutonići, Reljići a z několika dalších. Vranac má specifickou chuť a vůni a temnou rubínovou barvu. Je uznávaným a výborně hodnoceným vínem i v zahraničí. Novým produktem je vranac Pro Corde, který povzbuzuje činnost srdce a krevní oběh, takže působí i léčivě. Mezi bílými víny je nejvíc ceněný krstač, vysloveně suché víno s minimem zbytkového cukru. Pěstuje se na Lješském polji.
· Pálenky
Mezi destiláty je nejpopulárnější tzv. lozova rakija, což je pálenka z hroznů. Černohorci si přitom nejvíc cení prvijenac a krunu. Ale i další pálenky jsou oblíbené, např. domácí slivovice (šljivovica) - pálenka ze švestek, domácí hruškovice (kruška) z hrušek apod. Ještě je třeba se zmínit o zákuscích k vínu a rakiji, při tzv. meze (meze = zákusek právě k alkoholickému nápoji). První místo tu opět patří pršutu a sýrům, ale podávají se i sušené fíky, ořechy nebo tzv. priganice, co jsou smaženky, připomínající naše koblihy či boží milosti. Černohorci je mají rádi s medem a "mladým" sýrem.
· Pivo
V Černé Hoře je jediný pivovar v Nikšići. "Nikšičko pivo" si oblíbili k zahnání žízně i naši pivaři. Musejí však počítat s tím, že se všude prodává pouze lahvové nebo plechovkové. Točené se téměř nevyskytuje. Kromě "Nikšička" lze narazit i na srbská piva.
Republika Černá Hora
Černá Hora (Crna Gora) je jednou ze dvou republik soustátí Srbsko a Černá Hora. Nachází se na jihozápadě Balkánského poloostrova a na jižním pobřeží Jaderského moře. Název "Černá Hora" vznikl pravděpodobně podle toho, že země obývaná ve středověku Černohorci, byla pokryta hustými "černými" lesy. Jsou však i jiné hypotézy: Turci prý nazývali zdejší kraje "zemí černých mužů", to je černovlasých, zarostlých, ošlehaných větrem a opálených slunce, kteří jim naháněli hrůzu. Hraničí s Chorvatskem, Albánií, Bosnou a Hercegovinou, mořskou hranici má s Chorvatskem, Itálií a Albánií. Rozkládá se na ploše 13812 km2.
Obyvatelstvo
Černá Hora má 662000 obyvatel, z toho Černohorců je 62 %, Srbů 10 %, Albánců 6,6 %, Muslimů (při posledním sčítání se takto deklarovali) 14,6 %, Chorvatů 1 %. Ostatní národnosti tvoří zbytek. Černohorci jsou převážně pravoslavného vyznání - 65 %, katolíků je 9 %, islám vyznává 19 % a zbývající počet je buď bez vyznání nebo jiného vyznání. Průměrná hustota obyvatelstva je přes 42 obyvatel na 1 km2. Přes 50 % obyvatelstva gravituje k pobřeží, jejich počet stále stoupá. Černá Hora je administrativně rozdělena do 10 žup a do 21 menších obecních celků (občin). Počty obyvatel u jednotlivých měst a letovisek jsou uváděny za celou občinu. Úředním jazykem je srbština, která se píše buď cyrilicí nebo latinkou.
Hlavní město
Hlavním a největším městem, správním a ekonomickým střediskem republiky je Podgorica. Za socialistické Jugoslávie se jmenovala Titograd, ještě předtím Podgorica. Má 120000 obyvatel. Historickým a kulturním centrem Černé Hory je Cetinje.
Státní zřízení
Černá Hora je samostatná republika v rámci soustátí se Srbskem a podle své ústavy je demokratickou, sociální a ekologickou zemí (ekologickou je na základě deklarace černohorských poslanců z r. 1991).
Státní svátky
Připravuje se nový zákon o státních svátcích. V současné době jsou v Černé Hoře vyhlášeny tyto státní svátky:
· 1. a 2. leden - Nový rok
· 6., 7. a 8. leden - Božić - vánoční svátky
· 1. a 2. květen - Praznik rada - Svátek práce
· 13. červenec - Dan ustanka - Den povstání (státní svátek Republiky Černá Hora)
Náboženské svátky
Náboženské svátky jsou vesměs pohyblivé. Jsou to:
· Uskrs (Velikonoce) - tři dny pohyblivých svátků (Velký pátek, velikonoční pondělí a úterý). Pravoslavní věřící drží tyto svátky podle juliánského kalendáře, římští katolíci podle gregoriánského.
· Ramadan a Bajram pro vyznavače islámu.
· Jom Kipur - náboženský svátek Židů, kteří mají právo na jeden volný den.
Světové kulturní a přírodní dědictví Černé Hory zapsané v seznamu organizace UNESCO
· Historické jádro města Kotor v boce Kotorské, Risanský a Kotorský záliv.
· Pohoří Durmitor a kaňon řeky Tary
Měna
Podle rozhodnutí černohorských státních orgánů je od 1.1.2002 jednotkou černohorské měny 1 euro = 100 centů. Mince jsou po 1, 2, 5, 10,20 a 50 centů a 1 a 2 eura, bankovky po 5, 10, 20, 50, 100, 200 a 500 eur. Směnu jiné zahraniční měny, např. dolaru, franku, libry aj. provádějí banky a směnárny. České koruny se oficiálně nesměňují. Cizinci mohou do Černé Hory dovézt neomezené množství valut. Pokud však jejich výše překračuje hodnotu 2000 eur, je třeba je při vstupu na území Černé Hory přihlásit černohorským celním orgánům a požadovat od nich písemné potvrzení o deklaraci. Jinak hrozí při výstupu z Černé Hory možnost zabavení nadměrně držených valut; do 2000 eur je vývoz tolerován. Směnu valut provádějí banky, pošty, hotely a směnárny; pošty a většina bank bez poplatků (o tom, zda skutečně bude provedena směna bez poplatku je však třeba se informovat před jejím provedením). Větší banky v Černé Hoře jsou: Atlas Mont, Crnogorska komercijalna, Euromarket, Podgorička, Hipotekarna. Centrální banka je Centralna banka Crne Gore. I v Černé Hoře se může platit mezinárodními platebními kartami: Eurocard, Mastercard, Visa, Diners, American Express a některými dalšími. Mnohdy je to však velmi obtížné. Příslušné černohorské orgány doporučují dát si při použití karty pozor na opakované protažení karty strojkem. Pracovní doba bank je ve všední den od 8 do 20 hod., v sobotu od 8 do 13 hod. V neděli je zavřeno. Je výhodné vzít si sebou do Černé Hory drobné v eurech, a to jak v mincích, tak i v bankovkách menších hodnot.
Černohorské pasové a vízové předpisy
Cestovním dokladem pro vstup českého občana do Černé Hory je platný cestovní průkaz. Od 15.6.2004 mohou podle rozhodnutí černohorských orgánů cestovat občané České republiky do Černé Hory i na občanský průkaz; v tom případě však lze v Černé Hoře pobývat maximální 30 dnů. Toto rozhodnutí platí pouze na území Černé Hory a v žádném případě nelze na občanský průkaz překračovat administrativní hranice mezi Černou Horou a Srbskem, byť tyto země tvoří soustátí Srbsko a Černá Hora. České zastupitelské orgány však důrazně upozorňují, že jde o jednostranné opatření jiné strany a Česká republika nemůže nést odpovědnost za aplikaci tohoto jednostranného opatření, popřípadě za komplikace, které by mohly vzniknout při vstupu nebo pobytu na černohorském území. Proto nadále doporučují vzít si na cestu do Černé Hory platný cestovní pas ČR. Na území Srbska a Černé Hory je občanům ČR umožněn vstup a pobyt do 90 dnů bez víza pouze s platným cestovním dokladem, pokud se jedná o cesty za nevýdělečným účelem či v případech tranzitu. V případě pobytu za účelem výdělečné činnosti či studia je nutno požádat o vízum srbskočernohorské velvyslanectví v Praze.
Přihlašovací povinnost
Cizinec musí do 24 hodin ohlásit svůj pobyt na místně příslušném oddělení policie. Potvrzení o přihlášení k pobytu vyžadují hlídky pořádkové a dopravní policie a příležitostně i pasová kontrola při výstupu ze země. Při ubytování v hotelu, kempu i v soukromí plní tuto povinnost ubytovací zařízení. Potvrzení o přihlášení má stále u sebe návštěvník Černé Hory. Odhlášení probíhá při výstupu ze země. Nocování mimo ubytovací zařízení, a tedy i ve volné přírodě, je zakázáno.
Hraniční přechody
Silniční hraniční přechody:
· S Chorvatskem: Sutorina (Debeli brijeg) / Karasovići (na trase Herceg-Novi - Dubrovnik), Njivice / Vitaljina (na trase Herceg-Novi - Dubrovnik).
· S Bosnou a Hercegovinou: Sitnica / Zupci (na trase Herceg-Novi - Trebinje), Šula /Vititina (na trase Pljevlja - Foča), Sćepan Polje / Hum (na trase Plužine - Foča), Ilijino Brdo / Klobuk (na trase Nikšić - Trebinje).
· S Albánií: Božaj / Hani i Hotit (na trase Podgorica - Skadar), Sukobin / Muričani (na trase Ulcinj - Skadar).
Námořní mezinárodní hraniční přechody:
· Bar,
· Kotor (Zelenika),
· Herceg-Novi (Zelenika),
· Budva (v sezóně).
Černohorské celní předpisy
Bezcelně lze dovézt zboží pro osobní potřebu, a to v množství odpovídajícím době pobytu na území Černé Hory a účelu pobytu. Zbožím pro osobní potřebu se rozumí 200 cigaret nebo 50 doutníků nebo 250 g tabáku a 1 litr destilátu, jakož i potraviny na cestu. V Černé Hoře trvá zákaz dovozu potravin živočišného původu. Doporučuje se ve vlastním zájmu deklarovat při vstupu do země cennější předměty, jako např. cenné kamery, fotoaparáty, osobní šperky, potápěčské vybavení aj. U lodí a jachet je vyžadován doklad o vlastnictví nebo o zapůjčení plavidla. Rovněž při vjezdu autem, jehož řidič není majitelem auta, je třeba buď řádně ověřená plná moc nebo smlouva o pronájmu plavidla. Povinná směna valut se nevyžaduje. Na hranicích Černé Hory není většinou vyžadováno prokázat dostatek devizových prostředků na pobyt. Do Černé Hory je zakázáno dovážet zbraně, střelivo, drogy a některé další komodity.
Černá Hora (Crna Gora) je jednou ze dvou republik soustátí Srbsko a Černá Hora. Nachází se na jihozápadě Balkánského poloostrova a na jižním pobřeží Jaderského moře. Název "Černá Hora" vznikl pravděpodobně podle toho, že země obývaná ve středověku Černohorci, byla pokryta hustými "černými" lesy. Jsou však i jiné hypotézy: Turci prý nazývali zdejší kraje "zemí černých mužů", to je černovlasých, zarostlých, ošlehaných větrem a opálených slunce, kteří jim naháněli hrůzu. Hraničí s Chorvatskem, Albánií, Bosnou a Hercegovinou, mořskou hranici má s Chorvatskem, Itálií a Albánií. Rozkládá se na ploše 13812 km2.
Obyvatelstvo
Černá Hora má 662000 obyvatel, z toho Černohorců je 62 %, Srbů 10 %, Albánců 6,6 %, Muslimů (při posledním sčítání se takto deklarovali) 14,6 %, Chorvatů 1 %. Ostatní národnosti tvoří zbytek. Černohorci jsou převážně pravoslavného vyznání - 65 %, katolíků je 9 %, islám vyznává 19 % a zbývající počet je buď bez vyznání nebo jiného vyznání. Průměrná hustota obyvatelstva je přes 42 obyvatel na 1 km2. Přes 50 % obyvatelstva gravituje k pobřeží, jejich počet stále stoupá. Černá Hora je administrativně rozdělena do 10 žup a do 21 menších obecních celků (občin). Počty obyvatel u jednotlivých měst a letovisek jsou uváděny za celou občinu. Úředním jazykem je srbština, která se píše buď cyrilicí nebo latinkou.
Hlavní město
Hlavním a největším městem, správním a ekonomickým střediskem republiky je Podgorica. Za socialistické Jugoslávie se jmenovala Titograd, ještě předtím Podgorica. Má 120000 obyvatel. Historickým a kulturním centrem Černé Hory je Cetinje.
Státní zřízení
Černá Hora je samostatná republika v rámci soustátí se Srbskem a podle své ústavy je demokratickou, sociální a ekologickou zemí (ekologickou je na základě deklarace černohorských poslanců z r. 1991).
Státní svátky
Připravuje se nový zákon o státních svátcích. V současné době jsou v Černé Hoře vyhlášeny tyto státní svátky:
· 1. a 2. leden - Nový rok
· 6., 7. a 8. leden - Božić - vánoční svátky
· 1. a 2. květen - Praznik rada - Svátek práce
· 13. červenec - Dan ustanka - Den povstání (státní svátek Republiky Černá Hora)
Náboženské svátky
Náboženské svátky jsou vesměs pohyblivé. Jsou to:
· Uskrs (Velikonoce) - tři dny pohyblivých svátků (Velký pátek, velikonoční pondělí a úterý). Pravoslavní věřící drží tyto svátky podle juliánského kalendáře, římští katolíci podle gregoriánského.
· Ramadan a Bajram pro vyznavače islámu.
· Jom Kipur - náboženský svátek Židů, kteří mají právo na jeden volný den.
Světové kulturní a přírodní dědictví Černé Hory zapsané v seznamu organizace UNESCO
· Historické jádro města Kotor v boce Kotorské, Risanský a Kotorský záliv.
· Pohoří Durmitor a kaňon řeky Tary
Měna
Podle rozhodnutí černohorských státních orgánů je od 1.1.2002 jednotkou černohorské měny 1 euro = 100 centů. Mince jsou po 1, 2, 5, 10,20 a 50 centů a 1 a 2 eura, bankovky po 5, 10, 20, 50, 100, 200 a 500 eur. Směnu jiné zahraniční měny, např. dolaru, franku, libry aj. provádějí banky a směnárny. České koruny se oficiálně nesměňují. Cizinci mohou do Černé Hory dovézt neomezené množství valut. Pokud však jejich výše překračuje hodnotu 2000 eur, je třeba je při vstupu na území Černé Hory přihlásit černohorským celním orgánům a požadovat od nich písemné potvrzení o deklaraci. Jinak hrozí při výstupu z Černé Hory možnost zabavení nadměrně držených valut; do 2000 eur je vývoz tolerován. Směnu valut provádějí banky, pošty, hotely a směnárny; pošty a většina bank bez poplatků (o tom, zda skutečně bude provedena směna bez poplatku je však třeba se informovat před jejím provedením). Větší banky v Černé Hoře jsou: Atlas Mont, Crnogorska komercijalna, Euromarket, Podgorička, Hipotekarna. Centrální banka je Centralna banka Crne Gore. I v Černé Hoře se může platit mezinárodními platebními kartami: Eurocard, Mastercard, Visa, Diners, American Express a některými dalšími. Mnohdy je to však velmi obtížné. Příslušné černohorské orgány doporučují dát si při použití karty pozor na opakované protažení karty strojkem. Pracovní doba bank je ve všední den od 8 do 20 hod., v sobotu od 8 do 13 hod. V neděli je zavřeno. Je výhodné vzít si sebou do Černé Hory drobné v eurech, a to jak v mincích, tak i v bankovkách menších hodnot.
Černohorské pasové a vízové předpisy
Cestovním dokladem pro vstup českého občana do Černé Hory je platný cestovní průkaz. Od 15.6.2004 mohou podle rozhodnutí černohorských orgánů cestovat občané České republiky do Černé Hory i na občanský průkaz; v tom případě však lze v Černé Hoře pobývat maximální 30 dnů. Toto rozhodnutí platí pouze na území Černé Hory a v žádném případě nelze na občanský průkaz překračovat administrativní hranice mezi Černou Horou a Srbskem, byť tyto země tvoří soustátí Srbsko a Černá Hora. České zastupitelské orgány však důrazně upozorňují, že jde o jednostranné opatření jiné strany a Česká republika nemůže nést odpovědnost za aplikaci tohoto jednostranného opatření, popřípadě za komplikace, které by mohly vzniknout při vstupu nebo pobytu na černohorském území. Proto nadále doporučují vzít si na cestu do Černé Hory platný cestovní pas ČR. Na území Srbska a Černé Hory je občanům ČR umožněn vstup a pobyt do 90 dnů bez víza pouze s platným cestovním dokladem, pokud se jedná o cesty za nevýdělečným účelem či v případech tranzitu. V případě pobytu za účelem výdělečné činnosti či studia je nutno požádat o vízum srbskočernohorské velvyslanectví v Praze.
Přihlašovací povinnost
Cizinec musí do 24 hodin ohlásit svůj pobyt na místně příslušném oddělení policie. Potvrzení o přihlášení k pobytu vyžadují hlídky pořádkové a dopravní policie a příležitostně i pasová kontrola při výstupu ze země. Při ubytování v hotelu, kempu i v soukromí plní tuto povinnost ubytovací zařízení. Potvrzení o přihlášení má stále u sebe návštěvník Černé Hory. Odhlášení probíhá při výstupu ze země. Nocování mimo ubytovací zařízení, a tedy i ve volné přírodě, je zakázáno.
Hraniční přechody
Silniční hraniční přechody:
· S Chorvatskem: Sutorina (Debeli brijeg) / Karasovići (na trase Herceg-Novi - Dubrovnik), Njivice / Vitaljina (na trase Herceg-Novi - Dubrovnik).
· S Bosnou a Hercegovinou: Sitnica / Zupci (na trase Herceg-Novi - Trebinje), Šula /Vititina (na trase Pljevlja - Foča), Sćepan Polje / Hum (na trase Plužine - Foča), Ilijino Brdo / Klobuk (na trase Nikšić - Trebinje).
· S Albánií: Božaj / Hani i Hotit (na trase Podgorica - Skadar), Sukobin / Muričani (na trase Ulcinj - Skadar).
Námořní mezinárodní hraniční přechody:
· Bar,
· Kotor (Zelenika),
· Herceg-Novi (Zelenika),
· Budva (v sezóně).
Černohorské celní předpisy
Bezcelně lze dovézt zboží pro osobní potřebu, a to v množství odpovídajícím době pobytu na území Černé Hory a účelu pobytu. Zbožím pro osobní potřebu se rozumí 200 cigaret nebo 50 doutníků nebo 250 g tabáku a 1 litr destilátu, jakož i potraviny na cestu. V Černé Hoře trvá zákaz dovozu potravin živočišného původu. Doporučuje se ve vlastním zájmu deklarovat při vstupu do země cennější předměty, jako např. cenné kamery, fotoaparáty, osobní šperky, potápěčské vybavení aj. U lodí a jachet je vyžadován doklad o vlastnictví nebo o zapůjčení plavidla. Rovněž při vjezdu autem, jehož řidič není majitelem auta, je třeba buď řádně ověřená plná moc nebo smlouva o pronájmu plavidla. Povinná směna valut se nevyžaduje. Na hranicích Černé Hory není většinou vyžadováno prokázat dostatek devizových prostředků na pobyt. Do Černé Hory je zakázáno dovážet zbraně, střelivo, drogy a některé další komodity.
Praktické informace
Zdravotní péče
Soustátí Srbsko a Černá Hora má s Českou republikou uzavřenou Sociální dohodu o vzájemném poskytování lékařské pomoci v nezbytných akutních případech. Jinak je třeba lékařské ošetření platit, rovněž tak i přepravu do České republiky. Ostatní zdravotní péče se platí (v hotovosti).
V souvislosti s výše uvedenou sociální dohodou je třeba, aby si turista před odjezdem do Černé Hory vyzvedl ve své zdravotní pojišťovně registrační platný, vyplněný a potvrzený formulář CR/YU 111. V případě potřeby lékařské pomoci jej předloží spolu s průkazkou české zdravotní pojišťovny.
Informace: Centrum mezistátních úhrad - Srbsko a Černá Hora (www.cmu.cz).
V každém případě se doporučuje se před cestou do Černé Hory připojistit, tj. sjednat si cestovní pojištění, které bude adekvátní délce pobytu a aktivitám v době dovolené. Lékařské ošetření či lékařský zákrok může být i hodně drahý a cestovní pojištění zahrnuje i další výlohy spojené s nimi (doprava nemocného apod.). Pokud dojde u pojištěného turisty k hospitalizaci v nemocnici nebo musí-li být ošetřen u lékaře, hradí si částky do 1000 Kč v hotovosti. Účty za tyto úkony, které je třeba si vyžádat, pak pojištěnec předkládá v České republice pojišťovně, u které se pojistil, a ta mu je uhradí. Úhradu vyšších nákladů zajišťuje asistenční služba pojišťovny.
Je třeba též vzít na vědomí, že úroveň zdravotních zařízení a služeb je v Černé Hoře nižší než v České republice.
Pokud turista bere pravidelně určité léky nebo předpokládá, že některé léky bude v průběhu pobytu potřebovat, měl by se jimi zásobit v dostatečném množství. V Černé Hoře nejsou některé u nás běžné léky k dostání, případně jsou cenové relace pro jejich nákup v Černé Hoře nevýhodné.
Pošta
Známka na pohled stojí 0,60 eura, na dopis 0,70 eura. Prodávají se na poštách, v novinových stáncích a některých hotelech.
Pracovní doba pošt je od 8 do 21 hod., v sobotu od 8 do 15 hod.
Z pošty je možno telefonovat i faxovat.
Informace: Pošta Crne Gore (www.posta.cg.yu).
Telefonování
Volací telefonní číslo pro Srbsko a Černou Horu je 00381 (+381).
Volací čísla měst: Herceg-Novi: 088, Tivat a Kotor: 082, Budva a Cetinje: 086, Podgorica a Kolašin: 081, Bar a Ulcinj: 085.
Mezinárodní volací číslo České republiky pro volání ze Srbska a Černé Hory: 00420 (+420).
Pro mezinárodní a místní hovory je možné používat telefonní automaty (telefonska govornica) na předplacené telefonní karty Montenegro Card, které se dají koupit na poštách, ve stáncích, obchodech, na nádražích apod. v hodnotě 2 eura (100 impulzů), 5 eur (320 impulzů) a 7 eur (550 impulzů). Telefonní automaty jsou i na poštách.
Lze telefonovat i z pokojů většiny hotelů vyšších kategorií, ale cena za hovor je značně vyšší.
Všichni čeští mobilní operátoři mají roamingové dohody s černohorskými operátory: Monet GSM (www.monetcg.com) a Pro Monte GSM (www.promonte.com).
Internet
Ve všech větších městech Černé Hory jsou internetové kavárny. Přibývá i hotelů, které umožňují svým hostům připojení k internetu.
Největším poskytovatelem internetových služeb (providerem) v Černé Hoře je Internet Crna Gora (www.cg.yu).
Časové pásmo
Místní čas: GMT+1 (není žádný posun oproti středoevropskému času).
Letní čas: GMT+2 (stejný jako ČR, platí od konce března do konce října).
Turistické informace
· Turistická organizace Černé Hory (Turistička organizacija Crne Gore)Rimski trg 1081000 PodgoricaTel.+381(0)81/235-155, 235-156, 235-157, 235-158Fax.+381(0)81/235-159tourism@cg.yuwww.visit-montenegro.org
V turistických lokalitách Černé Hory je zřízeny informační kanceláře cestovního ruchu s názvem Turistické informativní středisko (Turistički informativni centar - TIC), které poskytuje bezplatně veškeré informace o cestovním ruchu v Černé Hoře, včetně ubytovacích a dalších služeb.
Důležité adresy a telefonní čísla:
· Policie (policija): 92
· Hasiči (vatrogasci): 93
· První pomoc hitna pomoć): 94
· Telefonní informace: 988
· Všeobecné informace: 9812
· Předpověď počasí: 9848
· Hydrometeorologický ústav Černé Hory (Hidrometeorološki zavod Crne Gore)www.meteo.cg.yu
· Automobilový svaz Srbska a Černé Hory (Auto-moto savez Srbije i Crne Gore - AMS SCG)www.amsj.co.yuInformační centrum AMS SCG 0-24 hod: (++381 - 11) 9800Silniční služba AMS SCG (0-24 hod.): 987
· Velvyslanectví ČR v Bělehradě (Ambasada Češke Republike)Bulevar kralja Aleksandra 22 (bývalý název - Bulevar revolucije)11 000 Beogradtel.: +381 11 323 01 33, +381 11 323 01 34fax: +381 11 323 64 48Pohotovostní telefon na konzulární službu (24-hodinová služba pro případ nouze): mobil: (++381) (0)63 240 184www.mzv.cz/belgrade
· Velvyslanectví Srbska a Černé Hory v ČRMostecká 15118 00 Praha 1tel.: 257 532 075, 257 530 393,fax: 257 533 948yuambacz@mbox.vol.cz
Měna
Černohorské pasové a vízové předpisy
Zdravotní péče
Soustátí Srbsko a Černá Hora má s Českou republikou uzavřenou Sociální dohodu o vzájemném poskytování lékařské pomoci v nezbytných akutních případech. Jinak je třeba lékařské ošetření platit, rovněž tak i přepravu do České republiky. Ostatní zdravotní péče se platí (v hotovosti).
V souvislosti s výše uvedenou sociální dohodou je třeba, aby si turista před odjezdem do Černé Hory vyzvedl ve své zdravotní pojišťovně registrační platný, vyplněný a potvrzený formulář CR/YU 111. V případě potřeby lékařské pomoci jej předloží spolu s průkazkou české zdravotní pojišťovny.
Informace: Centrum mezistátních úhrad - Srbsko a Černá Hora (www.cmu.cz).
V každém případě se doporučuje se před cestou do Černé Hory připojistit, tj. sjednat si cestovní pojištění, které bude adekvátní délce pobytu a aktivitám v době dovolené. Lékařské ošetření či lékařský zákrok může být i hodně drahý a cestovní pojištění zahrnuje i další výlohy spojené s nimi (doprava nemocného apod.). Pokud dojde u pojištěného turisty k hospitalizaci v nemocnici nebo musí-li být ošetřen u lékaře, hradí si částky do 1000 Kč v hotovosti. Účty za tyto úkony, které je třeba si vyžádat, pak pojištěnec předkládá v České republice pojišťovně, u které se pojistil, a ta mu je uhradí. Úhradu vyšších nákladů zajišťuje asistenční služba pojišťovny.
Je třeba též vzít na vědomí, že úroveň zdravotních zařízení a služeb je v Černé Hoře nižší než v České republice.
Pokud turista bere pravidelně určité léky nebo předpokládá, že některé léky bude v průběhu pobytu potřebovat, měl by se jimi zásobit v dostatečném množství. V Černé Hoře nejsou některé u nás běžné léky k dostání, případně jsou cenové relace pro jejich nákup v Černé Hoře nevýhodné.
Pošta
Známka na pohled stojí 0,60 eura, na dopis 0,70 eura. Prodávají se na poštách, v novinových stáncích a některých hotelech.
Pracovní doba pošt je od 8 do 21 hod., v sobotu od 8 do 15 hod.
Z pošty je možno telefonovat i faxovat.
Informace: Pošta Crne Gore (www.posta.cg.yu).
Telefonování
Volací telefonní číslo pro Srbsko a Černou Horu je 00381 (+381).
Volací čísla měst: Herceg-Novi: 088, Tivat a Kotor: 082, Budva a Cetinje: 086, Podgorica a Kolašin: 081, Bar a Ulcinj: 085.
Mezinárodní volací číslo České republiky pro volání ze Srbska a Černé Hory: 00420 (+420).
Pro mezinárodní a místní hovory je možné používat telefonní automaty (telefonska govornica) na předplacené telefonní karty Montenegro Card, které se dají koupit na poštách, ve stáncích, obchodech, na nádražích apod. v hodnotě 2 eura (100 impulzů), 5 eur (320 impulzů) a 7 eur (550 impulzů). Telefonní automaty jsou i na poštách.
Lze telefonovat i z pokojů většiny hotelů vyšších kategorií, ale cena za hovor je značně vyšší.
Všichni čeští mobilní operátoři mají roamingové dohody s černohorskými operátory: Monet GSM (www.monetcg.com) a Pro Monte GSM (www.promonte.com).
Internet
Ve všech větších městech Černé Hory jsou internetové kavárny. Přibývá i hotelů, které umožňují svým hostům připojení k internetu.
Největším poskytovatelem internetových služeb (providerem) v Černé Hoře je Internet Crna Gora (www.cg.yu).
Časové pásmo
Místní čas: GMT+1 (není žádný posun oproti středoevropskému času).
Letní čas: GMT+2 (stejný jako ČR, platí od konce března do konce října).
Turistické informace
· Turistická organizace Černé Hory (Turistička organizacija Crne Gore)Rimski trg 1081000 PodgoricaTel.+381(0)81/235-155, 235-156, 235-157, 235-158Fax.+381(0)81/235-159tourism@cg.yuwww.visit-montenegro.org
V turistických lokalitách Černé Hory je zřízeny informační kanceláře cestovního ruchu s názvem Turistické informativní středisko (Turistički informativni centar - TIC), které poskytuje bezplatně veškeré informace o cestovním ruchu v Černé Hoře, včetně ubytovacích a dalších služeb.
Důležité adresy a telefonní čísla:
· Policie (policija): 92
· Hasiči (vatrogasci): 93
· První pomoc hitna pomoć): 94
· Telefonní informace: 988
· Všeobecné informace: 9812
· Předpověď počasí: 9848
· Hydrometeorologický ústav Černé Hory (Hidrometeorološki zavod Crne Gore)www.meteo.cg.yu
· Automobilový svaz Srbska a Černé Hory (Auto-moto savez Srbije i Crne Gore - AMS SCG)www.amsj.co.yuInformační centrum AMS SCG 0-24 hod: (++381 - 11) 9800Silniční služba AMS SCG (0-24 hod.): 987
· Velvyslanectví ČR v Bělehradě (Ambasada Češke Republike)Bulevar kralja Aleksandra 22 (bývalý název - Bulevar revolucije)11 000 Beogradtel.: +381 11 323 01 33, +381 11 323 01 34fax: +381 11 323 64 48Pohotovostní telefon na konzulární službu (24-hodinová služba pro případ nouze): mobil: (++381) (0)63 240 184www.mzv.cz/belgrade
· Velvyslanectví Srbska a Černé Hory v ČRMostecká 15118 00 Praha 1tel.: 257 532 075, 257 530 393,fax: 257 533 948yuambacz@mbox.vol.cz
Měna
Černohorské pasové a vízové předpisy
Informace pro motoristy
Při cestě autem do Černé Hory musí mít řidič-občan ČR platný řidičský průkaz, osvědčení o technickém průkazu vozidla a tzv. zelenou kartu (doklad o zaplacení pojištění o zákonné odpovědnosti za škody způsobené provozem motorového vozidla). Černohorské pohraniční orgány uznávají zelenou kartu vydanou pojišťovnou České republiky, pokud na ní není přeškrtnut symbol SRJ nebo YU nebo SČH. Pokud řidič nemá zelenou kartu, vyžaduje se zaplacení pojistného přímo na hranicích; jeho cena je však mnohem vyšší. Mezinárodní řidičský průkaz není potřeba, přesto se ale doporučuje hlavně v případě, že si chcete v zahraničí půjčit auto; mnohé půjčovny jej totiž vyžadují. I jednání s policií může být s mezinárodním řidičským průkazem jednodušší. Pokud cestujete zapůjčeným vozidlem, je nutný notářsky ověřený souhlas majitele s tím, že vám auto poskytl k dispozici.
Povolené rychlosti:
· V obci - 60 km/hod.
· Mimo obec - 80 km/hod.
· Na dálnici - 120 km/hod
Další důležité předpisy:
· Povolený obsah alkoholu v krvi - 0,5 promile. U profesionálních řidičů a u řidičů motocyklů není tolerováno jakékoliv množství alkoholu v krvi. Postihy jsou velmi přísné, od pokuty až po vězení a odebrání řidičského průkazu.
· Je povinné používat bezpečnostní pásy na všech místech, kde je jimi vůz vybaven.
· Děti do 12ti let nesmí sedět na předním sedadle automobilu.
Dopravní policie
Kontroly policejních orgánů jsou dosti časté. Doporučuje se vždy respektovat výzvu policie k zastavení a během kontroly dokladů se vyvarovat verbálních konfliktů, na které policejní orgány reagují mnohdy neadekvátně. Dříve docházelo občas k pokusům o vymáhání drobných úplatků.
Pokuty
Policie má právo ukládat pokuty na místě. U závažných přestupků může dojít k uvěznění a řidičský průkaz může být odebrán na 30 dnů až 6 měsíců.
Výše pokut za dopravní přestupky:
· nepoužití bezpečnostních pásů nebo sedí-li dítě na předním sedadle: 7,5 eura
· nepovolené předjíždění: 22,3 eura
· nesprávné parkování: 12,4 eura
· překročení rychlosti mimo obec do 10 km/h: 7,5 eura
· překročení rychlosti v obci do 10 km/h nebo mimo obec do 30km/h : 12,4 eura
· překročení rychlosti v obci o 10-30km/h nebo mimo obec o 30-50km/h: 18,6 eura
· nedání přednosti v jízdě nebo jízda na červenou: 22,3 až 111,5 eura
· jízda pod vlivem alkoholu či jiných omamných prostředků: 22,3 až 111,5 eura
Dopravní nehody
Doporučuje se v případě dopravní nehody vždy volat policii, zejména je-li vůz poškozen, a žádat o sepsání protokolu o dopravní nehodě. Kopie protokolu je pak majiteli vozidla dokladem pro hraniční kontrolu při výstupu z Černé Hory (v případě havarovaného vozidla může jinak dojít při výstupu z Černé Hory ke komplikacím).
Důležitá telefonní čísla pro případ nehody:
· policie (policija) - 92
· hasiči (vatrogasci) - 93
· první pomoc (hitna pomoć) - 94
· Silniční služba AMS SCG (0-24 hod.): 987Automotoklub Srbska a Černé Hory (AMS SCG - Auto-moto saveza Srbije i Crne Gore): www.amsj.co.yuInformační centrum AMS SCG: 0-24 hod: (++381 - 11) 9800
Autoservisy
Jejich síť, a to jak soukromých, tak státních, je poměrně rozsáhlá a služby jsou na poměrně dobré úrovni. Může se však stát, že bude problém s náhradními díly.
Pohonné hmoty
Ceny pohonných hmot jsou uvedeny v části Ceny.
Půjčovny aut a motocyklů - Rent-a-Car
Ve všech větších letoviscích a větších městech je možné si vypůjčit automobil nebo motocykl. Zájemce o tuto službu musí být starší 21 let a prokázat se řidičským průkazem. Před nájmem dopravního prostředku se doporučuje zjistit si rozsah jeho pojištění.
Doporučení
České velvyslanectví v Srbsku a Černé Hoře doporučuje vyvarovat se podle možnosti cest do albánského příhraničí (východně a jihovýchodně od Podgorice a východně od Baru), dále cestovat pokud možno za dne, v noci nezastavovat na odlehlých parkovištích, využívat větších terminálů či osvětlených hotelových parkovišť apod.
Placené úseky
· tunel Sozina (na trase Sutomore - Virpazar u Skadarského jezera), otevřený v r. 2005: poplatek 2,5 eura
Doporučená trasa
· Praha (uvádíme hlavní město ČR)
· Znojmo
· česko-rakouský hraniční přechod Hatě / Kleinhaugsdorf
· Vídeň
· Graz
· rakousko-slovinský hraniční přechod Spielfeld / Šentilj
· Maribor
· slovinsko-chorvatský hraniční přechod Gruškovje / Macelj
· Záhřeb
· Karlovac
· Bosiljevo
· Split
· Omiš
· Makarská
· hraniční přechod z Chorvatska do Bosny a Hercegoviny
· Neum
· hraniční přechod z Bosny a Hercegoviny do Chorvatska
· Dubrovník
· chorvatsko-černohorský hraniční přechod Sutorina (Debeli brijeg) / Karasovići
· Herceg-Novi
· Budva
Celkem: cca 1400 km
Tranzit přes Chorvatsko
Vzhledem k tomu, že výše uvedená trasa vede přibližně 700 km územím Chorvatska, mohou se řidičům hodit i "Informace pro motoristy" zpracované na stránce www.chorvatsko.cz.
Při cestě autem do Černé Hory musí mít řidič-občan ČR platný řidičský průkaz, osvědčení o technickém průkazu vozidla a tzv. zelenou kartu (doklad o zaplacení pojištění o zákonné odpovědnosti za škody způsobené provozem motorového vozidla). Černohorské pohraniční orgány uznávají zelenou kartu vydanou pojišťovnou České republiky, pokud na ní není přeškrtnut symbol SRJ nebo YU nebo SČH. Pokud řidič nemá zelenou kartu, vyžaduje se zaplacení pojistného přímo na hranicích; jeho cena je však mnohem vyšší. Mezinárodní řidičský průkaz není potřeba, přesto se ale doporučuje hlavně v případě, že si chcete v zahraničí půjčit auto; mnohé půjčovny jej totiž vyžadují. I jednání s policií může být s mezinárodním řidičským průkazem jednodušší. Pokud cestujete zapůjčeným vozidlem, je nutný notářsky ověřený souhlas majitele s tím, že vám auto poskytl k dispozici.
Povolené rychlosti:
· V obci - 60 km/hod.
· Mimo obec - 80 km/hod.
· Na dálnici - 120 km/hod
Další důležité předpisy:
· Povolený obsah alkoholu v krvi - 0,5 promile. U profesionálních řidičů a u řidičů motocyklů není tolerováno jakékoliv množství alkoholu v krvi. Postihy jsou velmi přísné, od pokuty až po vězení a odebrání řidičského průkazu.
· Je povinné používat bezpečnostní pásy na všech místech, kde je jimi vůz vybaven.
· Děti do 12ti let nesmí sedět na předním sedadle automobilu.
Dopravní policie
Kontroly policejních orgánů jsou dosti časté. Doporučuje se vždy respektovat výzvu policie k zastavení a během kontroly dokladů se vyvarovat verbálních konfliktů, na které policejní orgány reagují mnohdy neadekvátně. Dříve docházelo občas k pokusům o vymáhání drobných úplatků.
Pokuty
Policie má právo ukládat pokuty na místě. U závažných přestupků může dojít k uvěznění a řidičský průkaz může být odebrán na 30 dnů až 6 měsíců.
Výše pokut za dopravní přestupky:
· nepoužití bezpečnostních pásů nebo sedí-li dítě na předním sedadle: 7,5 eura
· nepovolené předjíždění: 22,3 eura
· nesprávné parkování: 12,4 eura
· překročení rychlosti mimo obec do 10 km/h: 7,5 eura
· překročení rychlosti v obci do 10 km/h nebo mimo obec do 30km/h : 12,4 eura
· překročení rychlosti v obci o 10-30km/h nebo mimo obec o 30-50km/h: 18,6 eura
· nedání přednosti v jízdě nebo jízda na červenou: 22,3 až 111,5 eura
· jízda pod vlivem alkoholu či jiných omamných prostředků: 22,3 až 111,5 eura
Dopravní nehody
Doporučuje se v případě dopravní nehody vždy volat policii, zejména je-li vůz poškozen, a žádat o sepsání protokolu o dopravní nehodě. Kopie protokolu je pak majiteli vozidla dokladem pro hraniční kontrolu při výstupu z Černé Hory (v případě havarovaného vozidla může jinak dojít při výstupu z Černé Hory ke komplikacím).
Důležitá telefonní čísla pro případ nehody:
· policie (policija) - 92
· hasiči (vatrogasci) - 93
· první pomoc (hitna pomoć) - 94
· Silniční služba AMS SCG (0-24 hod.): 987Automotoklub Srbska a Černé Hory (AMS SCG - Auto-moto saveza Srbije i Crne Gore): www.amsj.co.yuInformační centrum AMS SCG: 0-24 hod: (++381 - 11) 9800
Autoservisy
Jejich síť, a to jak soukromých, tak státních, je poměrně rozsáhlá a služby jsou na poměrně dobré úrovni. Může se však stát, že bude problém s náhradními díly.
Pohonné hmoty
Ceny pohonných hmot jsou uvedeny v části Ceny.
Půjčovny aut a motocyklů - Rent-a-Car
Ve všech větších letoviscích a větších městech je možné si vypůjčit automobil nebo motocykl. Zájemce o tuto službu musí být starší 21 let a prokázat se řidičským průkazem. Před nájmem dopravního prostředku se doporučuje zjistit si rozsah jeho pojištění.
Doporučení
České velvyslanectví v Srbsku a Černé Hoře doporučuje vyvarovat se podle možnosti cest do albánského příhraničí (východně a jihovýchodně od Podgorice a východně od Baru), dále cestovat pokud možno za dne, v noci nezastavovat na odlehlých parkovištích, využívat větších terminálů či osvětlených hotelových parkovišť apod.
Placené úseky
· tunel Sozina (na trase Sutomore - Virpazar u Skadarského jezera), otevřený v r. 2005: poplatek 2,5 eura
Doporučená trasa
· Praha (uvádíme hlavní město ČR)
· Znojmo
· česko-rakouský hraniční přechod Hatě / Kleinhaugsdorf
· Vídeň
· Graz
· rakousko-slovinský hraniční přechod Spielfeld / Šentilj
· Maribor
· slovinsko-chorvatský hraniční přechod Gruškovje / Macelj
· Záhřeb
· Karlovac
· Bosiljevo
· Split
· Omiš
· Makarská
· hraniční přechod z Chorvatska do Bosny a Hercegoviny
· Neum
· hraniční přechod z Bosny a Hercegoviny do Chorvatska
· Dubrovník
· chorvatsko-černohorský hraniční přechod Sutorina (Debeli brijeg) / Karasovići
· Herceg-Novi
· Budva
Celkem: cca 1400 km
Tranzit přes Chorvatsko
Vzhledem k tomu, že výše uvedená trasa vede přibližně 700 km územím Chorvatska, mohou se řidičům hodit i "Informace pro motoristy" zpracované na stránce www.chorvatsko.cz.
Černohorské pobřeží
Morfologická charakteristika
Boka Kotorská
Černohorské pobřeží se táhne od boky Kotorské na severozápadě k ústí řeky Bojany na jihovýchodě, tedy stejným směrem jako celé pobřeží východního Jadranu. Tento směr je v souladu s tektonickým a orografickým směrem sousední pevniny.
V severní části dominuje jeden z největších zálivů Jaderského moře vůbec - boka Kotorská, morfologicky obzvlášť zajímavý záliv. Skládá se ze čtyř rovněž velkých zálivů: Hercegnovského zálivu (Hercegnovski zaliv) při vstupu do boky, před městem Herceg-Novi, Tivatského zálivu (Tivatski zaliv), Risanského zálivu (Risanski zaliv) a Kotorského zálivu (Kotorski zaliv). Mezi nimi jsou úzké průlivy: průliv Verige (prolaz Verige) mezi Risanským a Tivatským zálivem a Kumborská úžina (Kumborski tjesnac) mezi Hercegnovským a Tivatským zálivem.
Budva, ostrůvek Sveti Nikola
Pro svůj vzhled bývá boka Kotorská někdy pokládána za fjord, ale geomorfologicky nemá s takovým typem zálivu nic společného. Boka Kotorská vznikla zatopením dvou paralelních synklinálních údolí a představuje specifický typ riasového pobřeží. Často se o ní říká, že je zálivem mezi dvěma moři, Jaderským a kamenným mořem krasu.
Mimořádná velkolepost a působivost scenérie boky Kotorské, jakož i četné velmi cenné historické památky přispěly k rychlému rozvoji cestovního ruchu v tomto zálivu.
Zatímco při chorvatském pobřeží jsou stovky velkých a větších ostrovů, není při černohorském pobřeží ani jeden větší ostrov, pouze 14 malých ostrůvků (z toho 7 jich je v boce Kotorské).
Délka černohorského pobřeží činí 294 km, pláží a koupališť je 72 km. Právě proto, že v přímoří Černé Hory chybí větší ostrovy, je toto pobřeží vystaveno přímému vlivu jižních větrů a vlnobití otevřeného moře.
Sveti Stefan
Pobřeží tvoří převážně vápenec, který popraskal do četných puklin. Vrstvy vápence padají směrem na pevninu, takže abraze působí na jejich nejvyšší části. Proto tu lze vidět četné majestátní klify, tedy vápencové mohutné skalní stěny, např. Debeli mys (Debeli rt), mys Skočidjevojka (Rt Skočidjevojka), Malo a Velo brdo a další. Vystupují přímo z moře především mezi Budvou a Barem.
Mezi vápencovými klify jsou flyšové zóny. Právě v těchto flyšových zónách vytvořila selektivní abraze četné zátoky s krásnými plážemi, většinou z hrubého nebo jemnějšího písku. Tímto způsobem vznikla např. velká členitost pobřeží v okolí Ulcinje. Někde abraze pronikla do flyšové zóny v přilehlém vnitrozemí. Tak vznikly mezi strmými mysy větší, prostornější zálivy s úzkými břehy a proslulými písečnými plážemi (Budva, Sutomore, Bar).
Hory
Hory v této oblasti patří stejně jako hory v chorvatském jadranském pobřeží k Dinárské horské soustavě, která navazuje na severu na Julské Alpy a táhne se podél celého Jadranu na jihovýchod k severní Albánii, kde se pak dále větví. Kromě přímořského tvoří i vnitrozemská pásma.
Přímo nad bokou Kotorskou se tyčí na severní straně pohoří Krivošije, na ně těsně navazuje nejvyšší hora pohoří Orjen, nesoucí stejné jméno - tedy Orjen (1895 m). Poněkud západněji se zdvihá pásmo Njeguši a majestátní pohoří Lovćen, národní park s nejvyšším horou Štirovnik (1749 m) a ještě známějším Jezerským vrchem (Jezerski vrh) - 1660 m. Jeho dominantou je mauzoleum někdejšího vládce Černé Hory, básníka a filozofa Petra II. Petroviće Njegoše. Lovćen zaujímá prostor mezi bokou Kotorskou a Cetinjským poljem.
Podél pobřeží pak pokračuje pohoří Sutorman a Rumija. V nejjižnější části, v oblasti Ulcinje, hory mizí.
Řeky a jezera
Jedinou řekou Černohorského přímoří je řeka Bojana. Vytéká ze Skadarského jezera a je v této části země hraniční řekou s Albánií. Je dlouhá 21 km a je splavná po celé své délce, tj. od výtoku z jezera až po ústí do Jaderského moře. Její přítoky přinášejí Bojaně ohromná množství erodovaného materiálu, následkem čehož Bojana často mění své koryto. V ústí Bojany je ostrov Ada, vzniklý z říčních nánosů. Je známý svými písečnými plážemi. Ostrov částečně využívají naturisté.
Skadarské jezero (Skadarsko jezero), největší v Černé Hoře, neleží v bezprostřední blízkosti pobřeží, ale je natolik spjato s přímořím, že je zařazeno do této kapitoly. Jezero je dalším černohorským národním parkem. Nachází se v jihovýchodní části Černé Hory. Představuje největší jezero a největší kryptodepresi nejen v Černé Hoře, ale i na celém Balkáně. Zaujímá plochu 380 km2, ale na jaře a na podzim při vysokém vodním stavu se hladina zdvihne asi o 3 m. Při vysokém vodním stavu se pak celková plocha zvýší na 550 km2. Vlévá se do něho Morača a Zeta, vytéká Bojana. Jezero bylo v minulosti jedním z hlavních center černohorského státu a z té doby se na jeho březích a ostrovech zachovaly četné kulturně-historické památky. Podrobně viz Výlety.
Krasový reliéf a krasové jevy
Jsou v černohorském přímoří a v přilehlém vnitrozemí velmi výrazně vyvinuty, což je přirozené vzhledem ke zdejšímu složení půdy.
Zvláštním jevem je mj. černohorský divoký holokras, nazývaný též hluboký kras (je plně rozvinut) ve vnitrozemí na Grahovském polji, Cetinjském polji, Njegušském polji a Katunském krasu (Katunski krš). Kras na Grahovském polji představuje nejintenzivněji zkrasovělou oblast v rámci celého dinárského systému. Zejména v tomto holokrasu lze vidět všechny typy krasového reliéfu, a to ve velmi rozvinuté podobě: škrapy všech typů, závrty - od malých po obrovské, až téměř dvousetmetrové, krasová polje - opět různých dimenzí aj.
Z podzemních krasových jevů je třeba uvést aspoň několik jeskyní - na pobřeží je zajímavá Modrá jeskyně (Plava špilja) na poloostrově Luštica v boce Kotorské, v blízkém vnitrozemí pak Lipskou a Cetinjskou jeskyni (Lipska i Cetinjska pećina) v horách, v blízkosti Cetinje.
Seismická činnost v černohorském přímoří
Oblast celého východního Jadranu patřila v minulosti a patří i v nové době k seismicky aktivním oblastem. K ohroženým zónám na černohorském přímoří patří jak oblast boky Kotorské, tak i jeho jižní část. V poměrně nedávné době, v r. 1968 došlo k silnému zemětřesení v oblasti Petrovce, Baru a Ulcinje, velkou katastrofu však představovalo v r. 1979 zemětřesení s epicentrem 20 km od Baru, kdy bylo s ničivou silou postižena historická města Kotor, Budva, Bar, Ulcinj i menší místa v jejich okolí, jakož i nové obytné i průmyslové stavby, přístav v Baru aj. (veškeré škody způsobené zemětřesením byly však již dávno odstraněny).
Podnebí
Černohorské pobřeží má stejně jako přímořské oblasti sousedních států středomořské podnebí, které se vyznačuje teplým a suchým létem a mírnou deštivou zimou, kdy teploty jen výjimečně klesají pod bod mrazu. Pro léta je typická mimořádná délka slunečního svitu, vysoký počet jasných dní a nízká oblačnost. Na černomořském pobřeží k tomu přistupuje ještě skutečnost, že horská hradba, která se většinou zdvíhá v těsné blízkosti pobřeží, poskytuje přímoří výbornou ochranu před nepříznivými vnitrozemskými vlivy. Díky těmto příznivým podmínkám je průměrná teplota na černohorském pobřeží vysoká, a to jak v létě, tak i v zimních měsících, a může tak soutěžit s místy ležícími jižněji a proslulými mírnými zimami, jako např. s Neapolí.
Pramen: Turistická organizace Černé Hory
Teploty v letních měsících však mohou dosahovat až 38 °C.
Jadran a klima jeho přímoří ovlivňují však i vnitrozemí, kam pronikají (do Zetské roviny, do oblastmi Skadarského jezera aj.). Např. v Podgorici dosahuje v červenci průměrná teplota 26,4 °C, zatím co na pobřeží činí průměrně přes 28°C.
Oblačnost
Zmenšuje se směrem od severozápadu k jihovýchodu. Přitom průměrná roční oblačnost na severu je o 10 % vyšší než na jihu, činí 47 %. Mnohdy v létě bezoblačné jasné dny trvají bez přestávky až dva měsíce, jindy bývá v červenci a srpnu po jednom oblačném dni. Největší oblačnost bývá zjara.
Maximum vodních srážek bývá v listopadu a prosinci, minimum v červenci a srpnu. Např. v Ulcinji spadne ročně 1300 mm srážek, v Herceg-Novi 2000 mm. Letní deště bývají krátké, ale intenzívní.
Hory tyčící se nad pobřežím (především nad bokou Kotorskou, konkrétně Krivošije a Orjen) však patří k nejdeštivějším místům v Evropě - u osady Crkvice činí průměr ročních vodních srážek 5300 mm. V horách není jediný povrchový tok; srážky mizí v podzemí - v puklinách, děrách, škrapech apod.
Pramen: Turistická organizace Černé Hory
Na černohorském přímoří je v létě délka slunečního svitu 10,7 až 12 hodin denně. Rekordní insolace přitom dosahuje letovisko Ulcinj - 2693 hodin ročně. Vlhkost vzduchu se přitom blíží optimálním hodnotám.
Rostlinstvo
Kdysi rostly na pobřeží dubové lesy, které byly postupně vykáceny. Na jejich místě nyní převažuje makchie tvořená společenstvím stálozelených stromů a zakrslých stromů, dále frigana, to je řídký porost bylin a keřů a na výše položenýchg místech šibljak, to jsou porosty opadavých keřů a řídkých lesů.
Bohatstvím černohorského přímoří jsou jeho piniové a olivovníkové háje a mimořádně bujné středomořské rostlinstvo. Rostou tu desítky druhů palem, libanonské cedry, mimóza, kamelie, bugenvileie, vistárie, trubače, eukalypty, pitospory, jedlé kaštany aj., mnohé z nich v minulosti dovezené, které se tu výborně aklimatizovaly. Velmi dobře se místním podmínkám přizpůsobily i některé druhy jehličnatých dřevin.
Zdejší podmínky umožňují i pěstování náročných kultur v zemědělství. Zdejší olivovníky, zvláště ty pěstované v nejjižnějších částech přímoří (kolem Baru a Ulcinje) jsou proslulé kvalitou oleje; spolu s olivovníky pěstovaných na chorvatském pobřeží kolem Dubrovníku a na Elafitských ostrovech patří ke špičce v této části Středomoří.
Citrusy, které mají zvlášť velké nároky na teplotu a chráněnou polohu, nacházejí výborné podmínky především kolem města Herceg-Novi a na jihu přímoří. Pěstují se na velkých plantážích.
Z dalších středomořských kulturních plodin se tu lze setkat s fíkovníky, tabákem, mandloněmi, dalšími druhy jižního ovoce, vinnou révou aj. Využívá se půdy červenice na krasových poljích, závrtech, dolinách aj., často kolem dokola obklopených krasovou pustinou.
I území Černé Hory, včetně přímoří, pokrývaly v dávných dobách lesy s převládajícími duby a cypřiši, ale stále stoupající potřeba dřeva na stavbu lodí, na otop aj. způsobila odlesnění velkých ploch. Následná eroze půdy pak dovedla až k dnešnímu stavu.
Fauna
Fauna černohorského přímoří je různorodá a vyznačuje se velkým počtem druhů. Zvlášť bohatě je zastoupen svět hmyzu. V krasových oblastech jsou hojné ještěrky, plazi (jedovatí i nejedovatí). Ptáků v přímoří nežije mnoho, zato jich je velmi mnoho v horách, kde žijí i vzácné druhy. Turista je může vidět i pozorovat při výletech do vnitrozemských hor.
Zvláštní kapitolu tvoří bahenní ptáci na Skadarském jezeře, které je i rájem tažných ptáků. Rovněž bohatou faunu mají i další bažinaté a jezerní oblasti. V jezerech žije i početná populace žab apod.
Ryby lze dělit do tří kategorií: říční, jezerní a mořské. Všechny kategorie se vyznačují četností druhů, tak i bohatstvím výskytu.
Na přímořské pevnině žijí zajíci, tetřevi, tetřívci, orebice řecké, veverky, kuny; v některých oblastech při jižním přímoří jsou tito zástupci živočišné říše dost hojní. Specifická je horská fauna, v níž nechybějí medvědi, vlci a vysoká zvěř.
Pro pěstování domácích zvířat nejsou na pobřeží podmínky zvlášť příznivé, chovají se především osli a kozy, ale hornaté vnitrozemí vyrovnává tento pobřežní nedostatek: chovají se ovce, vepři i skot.
© foto Vladimír Kučera
Morfologická charakteristika
Boka Kotorská
Černohorské pobřeží se táhne od boky Kotorské na severozápadě k ústí řeky Bojany na jihovýchodě, tedy stejným směrem jako celé pobřeží východního Jadranu. Tento směr je v souladu s tektonickým a orografickým směrem sousední pevniny.
V severní části dominuje jeden z největších zálivů Jaderského moře vůbec - boka Kotorská, morfologicky obzvlášť zajímavý záliv. Skládá se ze čtyř rovněž velkých zálivů: Hercegnovského zálivu (Hercegnovski zaliv) při vstupu do boky, před městem Herceg-Novi, Tivatského zálivu (Tivatski zaliv), Risanského zálivu (Risanski zaliv) a Kotorského zálivu (Kotorski zaliv). Mezi nimi jsou úzké průlivy: průliv Verige (prolaz Verige) mezi Risanským a Tivatským zálivem a Kumborská úžina (Kumborski tjesnac) mezi Hercegnovským a Tivatským zálivem.
Budva, ostrůvek Sveti Nikola
Pro svůj vzhled bývá boka Kotorská někdy pokládána za fjord, ale geomorfologicky nemá s takovým typem zálivu nic společného. Boka Kotorská vznikla zatopením dvou paralelních synklinálních údolí a představuje specifický typ riasového pobřeží. Často se o ní říká, že je zálivem mezi dvěma moři, Jaderským a kamenným mořem krasu.
Mimořádná velkolepost a působivost scenérie boky Kotorské, jakož i četné velmi cenné historické památky přispěly k rychlému rozvoji cestovního ruchu v tomto zálivu.
Zatímco při chorvatském pobřeží jsou stovky velkých a větších ostrovů, není při černohorském pobřeží ani jeden větší ostrov, pouze 14 malých ostrůvků (z toho 7 jich je v boce Kotorské).
Délka černohorského pobřeží činí 294 km, pláží a koupališť je 72 km. Právě proto, že v přímoří Černé Hory chybí větší ostrovy, je toto pobřeží vystaveno přímému vlivu jižních větrů a vlnobití otevřeného moře.
Sveti Stefan
Pobřeží tvoří převážně vápenec, který popraskal do četných puklin. Vrstvy vápence padají směrem na pevninu, takže abraze působí na jejich nejvyšší části. Proto tu lze vidět četné majestátní klify, tedy vápencové mohutné skalní stěny, např. Debeli mys (Debeli rt), mys Skočidjevojka (Rt Skočidjevojka), Malo a Velo brdo a další. Vystupují přímo z moře především mezi Budvou a Barem.
Mezi vápencovými klify jsou flyšové zóny. Právě v těchto flyšových zónách vytvořila selektivní abraze četné zátoky s krásnými plážemi, většinou z hrubého nebo jemnějšího písku. Tímto způsobem vznikla např. velká členitost pobřeží v okolí Ulcinje. Někde abraze pronikla do flyšové zóny v přilehlém vnitrozemí. Tak vznikly mezi strmými mysy větší, prostornější zálivy s úzkými břehy a proslulými písečnými plážemi (Budva, Sutomore, Bar).
Hory
Hory v této oblasti patří stejně jako hory v chorvatském jadranském pobřeží k Dinárské horské soustavě, která navazuje na severu na Julské Alpy a táhne se podél celého Jadranu na jihovýchod k severní Albánii, kde se pak dále větví. Kromě přímořského tvoří i vnitrozemská pásma.
Přímo nad bokou Kotorskou se tyčí na severní straně pohoří Krivošije, na ně těsně navazuje nejvyšší hora pohoří Orjen, nesoucí stejné jméno - tedy Orjen (1895 m). Poněkud západněji se zdvihá pásmo Njeguši a majestátní pohoří Lovćen, národní park s nejvyšším horou Štirovnik (1749 m) a ještě známějším Jezerským vrchem (Jezerski vrh) - 1660 m. Jeho dominantou je mauzoleum někdejšího vládce Černé Hory, básníka a filozofa Petra II. Petroviće Njegoše. Lovćen zaujímá prostor mezi bokou Kotorskou a Cetinjským poljem.
Podél pobřeží pak pokračuje pohoří Sutorman a Rumija. V nejjižnější části, v oblasti Ulcinje, hory mizí.
Řeky a jezera
Jedinou řekou Černohorského přímoří je řeka Bojana. Vytéká ze Skadarského jezera a je v této části země hraniční řekou s Albánií. Je dlouhá 21 km a je splavná po celé své délce, tj. od výtoku z jezera až po ústí do Jaderského moře. Její přítoky přinášejí Bojaně ohromná množství erodovaného materiálu, následkem čehož Bojana často mění své koryto. V ústí Bojany je ostrov Ada, vzniklý z říčních nánosů. Je známý svými písečnými plážemi. Ostrov částečně využívají naturisté.
Skadarské jezero (Skadarsko jezero), největší v Černé Hoře, neleží v bezprostřední blízkosti pobřeží, ale je natolik spjato s přímořím, že je zařazeno do této kapitoly. Jezero je dalším černohorským národním parkem. Nachází se v jihovýchodní části Černé Hory. Představuje největší jezero a největší kryptodepresi nejen v Černé Hoře, ale i na celém Balkáně. Zaujímá plochu 380 km2, ale na jaře a na podzim při vysokém vodním stavu se hladina zdvihne asi o 3 m. Při vysokém vodním stavu se pak celková plocha zvýší na 550 km2. Vlévá se do něho Morača a Zeta, vytéká Bojana. Jezero bylo v minulosti jedním z hlavních center černohorského státu a z té doby se na jeho březích a ostrovech zachovaly četné kulturně-historické památky. Podrobně viz Výlety.
Krasový reliéf a krasové jevy
Jsou v černohorském přímoří a v přilehlém vnitrozemí velmi výrazně vyvinuty, což je přirozené vzhledem ke zdejšímu složení půdy.
Zvláštním jevem je mj. černohorský divoký holokras, nazývaný též hluboký kras (je plně rozvinut) ve vnitrozemí na Grahovském polji, Cetinjském polji, Njegušském polji a Katunském krasu (Katunski krš). Kras na Grahovském polji představuje nejintenzivněji zkrasovělou oblast v rámci celého dinárského systému. Zejména v tomto holokrasu lze vidět všechny typy krasového reliéfu, a to ve velmi rozvinuté podobě: škrapy všech typů, závrty - od malých po obrovské, až téměř dvousetmetrové, krasová polje - opět různých dimenzí aj.
Z podzemních krasových jevů je třeba uvést aspoň několik jeskyní - na pobřeží je zajímavá Modrá jeskyně (Plava špilja) na poloostrově Luštica v boce Kotorské, v blízkém vnitrozemí pak Lipskou a Cetinjskou jeskyni (Lipska i Cetinjska pećina) v horách, v blízkosti Cetinje.
Seismická činnost v černohorském přímoří
Oblast celého východního Jadranu patřila v minulosti a patří i v nové době k seismicky aktivním oblastem. K ohroženým zónám na černohorském přímoří patří jak oblast boky Kotorské, tak i jeho jižní část. V poměrně nedávné době, v r. 1968 došlo k silnému zemětřesení v oblasti Petrovce, Baru a Ulcinje, velkou katastrofu však představovalo v r. 1979 zemětřesení s epicentrem 20 km od Baru, kdy bylo s ničivou silou postižena historická města Kotor, Budva, Bar, Ulcinj i menší místa v jejich okolí, jakož i nové obytné i průmyslové stavby, přístav v Baru aj. (veškeré škody způsobené zemětřesením byly však již dávno odstraněny).
Podnebí
Černohorské pobřeží má stejně jako přímořské oblasti sousedních států středomořské podnebí, které se vyznačuje teplým a suchým létem a mírnou deštivou zimou, kdy teploty jen výjimečně klesají pod bod mrazu. Pro léta je typická mimořádná délka slunečního svitu, vysoký počet jasných dní a nízká oblačnost. Na černomořském pobřeží k tomu přistupuje ještě skutečnost, že horská hradba, která se většinou zdvíhá v těsné blízkosti pobřeží, poskytuje přímoří výbornou ochranu před nepříznivými vnitrozemskými vlivy. Díky těmto příznivým podmínkám je průměrná teplota na černohorském pobřeží vysoká, a to jak v létě, tak i v zimních měsících, a může tak soutěžit s místy ležícími jižněji a proslulými mírnými zimami, jako např. s Neapolí.
Pramen: Turistická organizace Černé Hory
Teploty v letních měsících však mohou dosahovat až 38 °C.
Jadran a klima jeho přímoří ovlivňují však i vnitrozemí, kam pronikají (do Zetské roviny, do oblastmi Skadarského jezera aj.). Např. v Podgorici dosahuje v červenci průměrná teplota 26,4 °C, zatím co na pobřeží činí průměrně přes 28°C.
Oblačnost
Zmenšuje se směrem od severozápadu k jihovýchodu. Přitom průměrná roční oblačnost na severu je o 10 % vyšší než na jihu, činí 47 %. Mnohdy v létě bezoblačné jasné dny trvají bez přestávky až dva měsíce, jindy bývá v červenci a srpnu po jednom oblačném dni. Největší oblačnost bývá zjara.
Maximum vodních srážek bývá v listopadu a prosinci, minimum v červenci a srpnu. Např. v Ulcinji spadne ročně 1300 mm srážek, v Herceg-Novi 2000 mm. Letní deště bývají krátké, ale intenzívní.
Hory tyčící se nad pobřežím (především nad bokou Kotorskou, konkrétně Krivošije a Orjen) však patří k nejdeštivějším místům v Evropě - u osady Crkvice činí průměr ročních vodních srážek 5300 mm. V horách není jediný povrchový tok; srážky mizí v podzemí - v puklinách, děrách, škrapech apod.
Pramen: Turistická organizace Černé Hory
Na černohorském přímoří je v létě délka slunečního svitu 10,7 až 12 hodin denně. Rekordní insolace přitom dosahuje letovisko Ulcinj - 2693 hodin ročně. Vlhkost vzduchu se přitom blíží optimálním hodnotám.
Rostlinstvo
Kdysi rostly na pobřeží dubové lesy, které byly postupně vykáceny. Na jejich místě nyní převažuje makchie tvořená společenstvím stálozelených stromů a zakrslých stromů, dále frigana, to je řídký porost bylin a keřů a na výše položenýchg místech šibljak, to jsou porosty opadavých keřů a řídkých lesů.
Bohatstvím černohorského přímoří jsou jeho piniové a olivovníkové háje a mimořádně bujné středomořské rostlinstvo. Rostou tu desítky druhů palem, libanonské cedry, mimóza, kamelie, bugenvileie, vistárie, trubače, eukalypty, pitospory, jedlé kaštany aj., mnohé z nich v minulosti dovezené, které se tu výborně aklimatizovaly. Velmi dobře se místním podmínkám přizpůsobily i některé druhy jehličnatých dřevin.
Zdejší podmínky umožňují i pěstování náročných kultur v zemědělství. Zdejší olivovníky, zvláště ty pěstované v nejjižnějších částech přímoří (kolem Baru a Ulcinje) jsou proslulé kvalitou oleje; spolu s olivovníky pěstovaných na chorvatském pobřeží kolem Dubrovníku a na Elafitských ostrovech patří ke špičce v této části Středomoří.
Citrusy, které mají zvlášť velké nároky na teplotu a chráněnou polohu, nacházejí výborné podmínky především kolem města Herceg-Novi a na jihu přímoří. Pěstují se na velkých plantážích.
Z dalších středomořských kulturních plodin se tu lze setkat s fíkovníky, tabákem, mandloněmi, dalšími druhy jižního ovoce, vinnou révou aj. Využívá se půdy červenice na krasových poljích, závrtech, dolinách aj., často kolem dokola obklopených krasovou pustinou.
I území Černé Hory, včetně přímoří, pokrývaly v dávných dobách lesy s převládajícími duby a cypřiši, ale stále stoupající potřeba dřeva na stavbu lodí, na otop aj. způsobila odlesnění velkých ploch. Následná eroze půdy pak dovedla až k dnešnímu stavu.
Fauna
Fauna černohorského přímoří je různorodá a vyznačuje se velkým počtem druhů. Zvlášť bohatě je zastoupen svět hmyzu. V krasových oblastech jsou hojné ještěrky, plazi (jedovatí i nejedovatí). Ptáků v přímoří nežije mnoho, zato jich je velmi mnoho v horách, kde žijí i vzácné druhy. Turista je může vidět i pozorovat při výletech do vnitrozemských hor.
Zvláštní kapitolu tvoří bahenní ptáci na Skadarském jezeře, které je i rájem tažných ptáků. Rovněž bohatou faunu mají i další bažinaté a jezerní oblasti. V jezerech žije i početná populace žab apod.
Ryby lze dělit do tří kategorií: říční, jezerní a mořské. Všechny kategorie se vyznačují četností druhů, tak i bohatstvím výskytu.
Na přímořské pevnině žijí zajíci, tetřevi, tetřívci, orebice řecké, veverky, kuny; v některých oblastech při jižním přímoří jsou tito zástupci živočišné říše dost hojní. Specifická je horská fauna, v níž nechybějí medvědi, vlci a vysoká zvěř.
Pro pěstování domácích zvířat nejsou na pobřeží podmínky zvlášť příznivé, chovají se především osli a kozy, ale hornaté vnitrozemí vyrovnává tento pobřežní nedostatek: chovají se ovce, vepři i skot.
© foto Vladimír Kučera
Budva – Černá Hora
Budva
Budva je starobylé nevelké město (téměř 11000 obyvatel) a největší i nejlépe vybavené letovisko na černohorském přímoří. Leží v široké Budvanské zátoce, při Jadranské magistrále. Je chráněna horskými masívy Lovćen a Paštrovići před nepříznivými vnitrozemskými vlivy, takže její podnebí je mírné a příjemné. Obzvlášť bohaté je zdejší rostlinstvo - středomořské i subtropické, jehož růst podporují bohaté srážky. Budva je známa mimořádně vysokou insolací, délkou slunečního svitu.
Budva proslula svými rozsáhlými krásnými plážemi (hrubý i jemný písek, drobné oblázky). Soustřeďuje se v ní i v jejích hotelových komplexech živý sportovní, zábavní, společenský a kulturní život. Hotelové komplexy, většinou téměř samostatná hotelová městečka jako je např. Slovenska plaža se nacházejí mimo staré město, za jeho hradbami, v těsné blízkosti moře.
Budva je současně hlavní středisko Budvanské riviéry a jako taková je i hlavním centrem zábavy, kultury a sportu.
Budva
Stará část Budvy se rozkládá na malém poloostrově; původně to byl ostrov, který nánosy spojily pevninou. Nové město se postupně rozrůstalo za hradbami, mimo poloostrov. Jihovýchodně od Budvy je nevelký ostrov sv. Mikuláše (Sveti Nikola), vzdálený 0,7 nám. mil.
V Budvě je přístav pro jachty (Marina Budva).
Historie
Původně ilyrskou osadu osídlili ve 4. stol. př.n.l. Řekové, ale již v roce 168 př.n..l. se stala kořistí Římanů. Nazývala se Butua. Postupně se na tomto území střídalo panství Byzantinců, Saracénů, Nemanjićů, Balšićů, až se jej v polovině 15. stol. zmocnili na 350 let Benátčané. Ti vtiskli Budvě ráz středomořského města sevřeného hradbami, s kamennými jedno- až dvoupatrovými domy, s úzkými uličkami, průchody aj. V 16. stol. ji vypálili Turci, v 17 stol. ji těžce poškodilo zemětřesení. Z mocností usilujících o ovládnutí této části balkánského prostoru v 19. stol. se tu usadili na dobu přes 100 let Rakušané. Od roku 1918 pak sdílela Budva osudy jugoslávského státu. V roce 1979 utrpěla velké škody při zemětřesení. Úplně bylo zničeno 120 budov a komplex čtyř hotelů na Slovenské pláži, desítky dalších byly citelně poškozeny. Z těchto škod se Budva vzpamatovávala po léta.
Památky
Přestože Budva nevyniká jednotlivými památkami první kategorie, stále si zachovala zvláštní atmosféru starobylého historického města. Zvláštní kouzlo jí dávají mohutné hradby, jejichž část pochází již z předbenátského období, většina však byla budována za panství Benátek. Dnes je procházka po hradbách příjemným doplňkem prohlídky města. Dochovaly se i dvě impozantní městské brány - Pevninská brána (Kopnena vrata) a Mořská brána (Morska vrata).
Budva
Pro vlastní město jsou typické dlážděné uličky s kamennými domy a dominanta biskupského kostela sv. Jana (Sveti Ivan), původně z 8. až 9. stol., později mnohokrát přestavovaného. Jeho chloubou je několik italo-krétských ikon a obrazy benátské školy.
V jižním cípu staré Budvy stojí pevnost v podobě z doby panství Rakousko-Uherska. Nedaleký kostel sv. Trojice (Sveta Trojica) je typický pro stavby v této oblasti na začátku 19. stol.
Romantickou stavbou je opuštěný klášter a mariánský kostel Sancta Maria in Punta (P. Maria Na mysu), stojící u hradeb v jihozápadním cípu starého města. Pochází původně z 8. stol., přestavěný byl ve 12. stol.; má nedokončenou zvonici.
Nedaleko hradeb, blízko mariánského kostelíka Na mysu, stojí za vidění kostel sv. Sávy z 11. stol. Po zemětřesení v r. 1979 v něm byly objeveny fresky z 12. stol.
Koupání
Jen málokterá oblast na celém východním Jadranu se může pochlubit takovým počtem nádherných pláží jako právě budvanská. Přitom tři z nich byly vyznamenány prestižním oceněním Modrá vlajka (viz Rekreační pobyty). Jsou to Mogren I., Ocaso a Sveti Toma.
Budva, Slovenska plaža
Chloubou Budvy je pláž Slovanská pláž (Slovenska plaža), známá však u nás jen pod názvem Slovenská pláž. Táhne se v širokém oblouku v délce 1600 m od městského budvanského přístavu východním směrem. Její povrch tvoří příjemné oblázky. Je to v současnosti nejreprezentativnější černohorská pláž s celým komplexem hotelů různých typů a s celou škálou zařízení pro sport a zábavu. Vyniká bohatým rostlinstvem v okolí.
"Fajnšmekři" dávají přednost velmi malebné pláži Mogren, rozkládající se asi 150 m jižně od hotelového komplexu Avala. Vede k ní cesta vytesaná ve skále. Skládá se ze dvou částí, jež jsou spojeny tunelem ve skále. Je dlouhá asi 350 m, povrch má z hrubého písku. Skály jí tvoří malebný a romantický rámec. Na jejím okraji jsou zříceniny letohrádku šlechtické rodiny Zanovićů. Pláž, která je také nositelkou Modré vlajky, odvozuje své jméno od italského mořeplavce Mogriniho, který se tu zachránil při ztroskotání.
Budva, pláž Jaz
Na Mogren navazuje ze západní strany pláž Jaz, oblázková, zčásti písečná, dlouhá 1200 m. Je jednou ze tří největších černohorských pláží. Je využívána hlavně hosty ze zdejšího velkého kempu. Je rovněž složena ze dvou částí, jedna je naturistická. Pláž má bohatou vegetaci. Ještě na západ od Jazu se rozkládá 200 m dlouhá písečná pláž Trsteno, mnohými pokládaná z jednu z nejkrásnějších černohorských pláží.
Městská pláž Budvy, respektive jedna její část, se rozkládá mezi starým městem a komplexem Avala, druhá část leží mezi starým městem a přístavem.
Ze staré Budvy vede ke Slovenské pláži čtyřkilometrová promenádní cesta, pokračující dále k jihovýchodnímu letovisku Bečići (jezdí tu i ekologický vláček).
Mezi Budvou a následujícím letoviskem Bečići je pláž Guvance, známější pod názvem Mala plaža. Je dlouhá jen 80 m a nachází se pod cestou spojující Budvu s Bečići. Tvoří ji jemný písek, na pláži i v moři. Pláž je obrácena k západu, takže nejpěknější koupání je na ní odpoledne, až do pozdních hodin. Na pláži je, jako téměř na všech budvanských plážích, možnost občerstvení.
Mezi jednotlivými letovisky Budvanské riviéry je zajištěna pravidelná autobusová doprava.
Sezóna v Budvě trvá 182 dní, od 10. května do 8. listopadu.
Sport
Budva je jako hlavní letovisko velkým sportovním střediskem. Široké sportovní možnosti poskytují často přímo jednotlivé hotely a jejich sportovní areály. Je možné provozovat nejrůznější druhy sportů, jsou tu i četné příležitosti pro sledování velkých mezinárodních sportovních akcí. Na předním místě stojí vodní sporty.
Budva
Střediskem sportovního dění je Středomořské sportovní centrum (Mediteranski sportski centar) ve středu Budvy s víceúčelovou halou pro míčové hry a dalšími sportovními zařízeními. Na Slovenské pláži je velký tenisový komplex s četnými tenisovými kurty. U Slovenské pláže je fotbalový stadion Mogren. V městském přístavu je návštěvníkům k dispozici plavecký bazén a bazén pro vodní pólo. Služby jachtařům zajišťuje Marina Budva.
Potápěčské kluby poskytují jak výuku, tak i organizují zajímavé podmořské výlety. Velmi oblíbeným vodním sportem je i sportovní rybolov, přičemž za nejlepší rybolovné lokality se pokládají vody na vnější straně ostrova Sveti Nikola a vody u mysu Plantamon.
Na Slovenské pláži je možno hrát plážový fotbal (Beach Soccer), plážový volejbal, kuželky, bocciu, stolní tenis, půjčit si vodní skútr, projet se na vodních lyžích (je tu i vlek pro vodní lyžování - Aqua Ski Centrum), užít si různých plážových atrakcí a půjčit si sportovní vybavení.
V některých hotelech byla vybudována wellness-centra.
Milovníci extrémních sportů mohou využít plošiny na Slovenské pláži k bungee-jumpingu. Paragliding lze provozovat na lokalitě Brajići (viz Bečići - Sport).
Budva, Pro Beach Soccer
Pro turisty bylo upraveno 12 stezek vedoucích převážně kopcovitým vnitrozemím k zajímavým kulturně historickým a přírodním cílům, k vyhlídkám apod.
V Budvě jsou i dětská sportovní hřiště.
Z mezinárodních sportovních akcí jsou nejpřitažlivější: mezinárodní tenisový turnaj Montenegro Open v září, Pohár osvobození (Cup Oslobodjenja) v boccie, Mezinárodní regata Montenegro Yacht Cup pro 70 účastníků, prestižní mezinárodní turnaj v plážovém fotbale Pro Beach Soccer YU Montenegro Cup (turnaj se koná na místním hřišti na Slovenské pláži), tradiční turnaj listu Večernje novosti v malé kopané, Mistrovství Srbska a Černé Hory ve volejbalu, Evropský turnaj ve sportovním rybolovu a další.
Kultura
Po celou letní sezónu je Budva dějištěm různých kulturních akcí (hudebních, filmových, divadelních, knižních aj.). Mnohé z nich se konají na otevřených scénách.
Budva
Budva proslula především svými tradičními letními festivaly, z nichž je nejznámější "Budva - město divadla" (Budva - Grad Teatar), který se koná od 1. července do 20. srpna. Je známý po celé Evropě. Do Budvy se na něj sjíždějí renomované divadelní soubory z Černé Hory, Srbska a dalších zemí. Konají se multimediální akce, divadelní a baletní představení, koncerty významných hudebních těles a sólistů; některé z nich v působivých sakrálních prostorách staré Budvy. Výtvarné umění bývá zastoupeno jak známými a uznávanými umělci, tak i nováčky. Tzv. Tržiště básníků soustřeďuje přední představitele knižní tvorby. Tato akce je spojena s udílením cen.
V září probíhá v Budvě Infofest - Festival informačních technologií.
Kulturní nabídku Budvy doplňuje několik stálých místních muzeí, jako např. Archeologické muzeum (Arheološki muzej), Moderní galerie aj.
Zábava
Budva, festival Píseň Středomoří
Hlavní zábavní akcí v dubnu je Jarní noc v maskách (Prolječna noć pod maskama). Zjara se koná i mezinárodní taneční soutěž Mediteran Open. Nejprestižnější akcí je tradiční hudební festival "Píseň Středomoří" (Pjesma Mediterana). Koná se ve staré části Budvy a nabízí návštěvníkům populární hity i písně středomořského ladění za účasti světoznámých hvězd a souborů. Tato akce konaná v červnu trvá tři dny a zúčastňují se jí přední hvězdy a soubory tohoto žánru. Festival má i soutěžní část. Součástí je i módní přehlídka.
V Budvě se v průběhu turistické sezóny konají i mnohé lidové slavnosti, zábavní akce, maškarní plesy, slavnosti na moři i na plážích.
Večerní a noční život se soustřeďuje na hlavní promenádě (bary, kluby s nočním programem, diskotéky, herny, restaurace a další gastronomická zařízení, obchůdky, butiky aj. - vše žije až do noci). K pobavení slouží též různé pouťové atrakce (především pro děti), animační programy apod. Možnost zábavy je však i přímo v budvanských hotelech (taneční terasy, noční bary apod.).
Ubytování
· Hotely:Villa Max Prestige *****Admiral Club ****Šajo ****Aquamarin ****Blue Star ****Aleksandar ***Avala ***Vila Balkan ***Fontana ***Jovana ***Villa Lux ***Mogren ***Perović ***Podostrog ***Slovenska plaža ***Zamak Pobore *** (v Pobore, 10 km od Budvy směrem na Cetinje)Beograd **Grbalj **Olympic **Palma **Park **Villa Park **Villa Prestige **
· Apartmány:Slovenska plaža ***Vybrané apartmányVybrané pokoje
· Kempy:Anton (Velji vinogradi v blízkosti Slovenské pláže)Budva (Majinski put)Jaz (v blízkosti pláže Jaz)Oliva (Jadranski put)
Výlety
· Budva je spojena promenádní cestou se sousedním letoviskem Bečići, je k dispozici i místní hromadná doprava.
· Za klidem a krásným koupáním se jezdí člunem na protilehlý nevelký ostrov Sv. Mikuláše (Sveti Nikola) porostlém bujnou vegetací. Na ostrůvku je možno se občerstvit v několika pohostinských zařízeních. Mezi ostrůvkem a pevninou se rozkládá písečná lavice; v době odlivu tu dosahuje moře jen něco přes jeden metr. Návštěvník si může vybrat mezi třemi písčitými plážemi o celkové délce 840 m. Nejpěknější koupání je na jižní straně ostrova. Možnost koupání je i na skalnatých částech ostrova. Na ostrůvku lze navštívit i zříceniny kostelíka sv. Mikuláše.
· Klášter Podostrog se navštěvuje jako pěší výlet do vnitrozemí (3 km). Klášter se nachází v nadmořské výšce kolem 300 m. Je odtud krásný výhled na moře. Chodívá se k němu pěšky od Slovenské pláže údolím Malinské rijeky. Byl postaven na místě staršího kláštera v 18. stol. Těšil se přízni vladyky Petra II. Petroviće Njegoše. Klášter byl opevněn. Za prohlídku stojí fresky z 18. stol. v klášterním kostele.
· V blízkosti Podostrogu jsou zříceniny kláštera Stanjevići (zůstal jen kostel sv. Trojice), nedaleké kláštery Gradište a Podmaine byly při zemětřesení prakticky zničeny.
· Cetinje a Lovčen - 55 km
· Kotor - 28 km.
Budva
Budva je starobylé nevelké město (téměř 11000 obyvatel) a největší i nejlépe vybavené letovisko na černohorském přímoří. Leží v široké Budvanské zátoce, při Jadranské magistrále. Je chráněna horskými masívy Lovćen a Paštrovići před nepříznivými vnitrozemskými vlivy, takže její podnebí je mírné a příjemné. Obzvlášť bohaté je zdejší rostlinstvo - středomořské i subtropické, jehož růst podporují bohaté srážky. Budva je známa mimořádně vysokou insolací, délkou slunečního svitu.
Budva proslula svými rozsáhlými krásnými plážemi (hrubý i jemný písek, drobné oblázky). Soustřeďuje se v ní i v jejích hotelových komplexech živý sportovní, zábavní, společenský a kulturní život. Hotelové komplexy, většinou téměř samostatná hotelová městečka jako je např. Slovenska plaža se nacházejí mimo staré město, za jeho hradbami, v těsné blízkosti moře.
Budva je současně hlavní středisko Budvanské riviéry a jako taková je i hlavním centrem zábavy, kultury a sportu.
Budva
Stará část Budvy se rozkládá na malém poloostrově; původně to byl ostrov, který nánosy spojily pevninou. Nové město se postupně rozrůstalo za hradbami, mimo poloostrov. Jihovýchodně od Budvy je nevelký ostrov sv. Mikuláše (Sveti Nikola), vzdálený 0,7 nám. mil.
V Budvě je přístav pro jachty (Marina Budva).
Historie
Původně ilyrskou osadu osídlili ve 4. stol. př.n.l. Řekové, ale již v roce 168 př.n..l. se stala kořistí Římanů. Nazývala se Butua. Postupně se na tomto území střídalo panství Byzantinců, Saracénů, Nemanjićů, Balšićů, až se jej v polovině 15. stol. zmocnili na 350 let Benátčané. Ti vtiskli Budvě ráz středomořského města sevřeného hradbami, s kamennými jedno- až dvoupatrovými domy, s úzkými uličkami, průchody aj. V 16. stol. ji vypálili Turci, v 17 stol. ji těžce poškodilo zemětřesení. Z mocností usilujících o ovládnutí této části balkánského prostoru v 19. stol. se tu usadili na dobu přes 100 let Rakušané. Od roku 1918 pak sdílela Budva osudy jugoslávského státu. V roce 1979 utrpěla velké škody při zemětřesení. Úplně bylo zničeno 120 budov a komplex čtyř hotelů na Slovenské pláži, desítky dalších byly citelně poškozeny. Z těchto škod se Budva vzpamatovávala po léta.
Památky
Přestože Budva nevyniká jednotlivými památkami první kategorie, stále si zachovala zvláštní atmosféru starobylého historického města. Zvláštní kouzlo jí dávají mohutné hradby, jejichž část pochází již z předbenátského období, většina však byla budována za panství Benátek. Dnes je procházka po hradbách příjemným doplňkem prohlídky města. Dochovaly se i dvě impozantní městské brány - Pevninská brána (Kopnena vrata) a Mořská brána (Morska vrata).
Budva
Pro vlastní město jsou typické dlážděné uličky s kamennými domy a dominanta biskupského kostela sv. Jana (Sveti Ivan), původně z 8. až 9. stol., později mnohokrát přestavovaného. Jeho chloubou je několik italo-krétských ikon a obrazy benátské školy.
V jižním cípu staré Budvy stojí pevnost v podobě z doby panství Rakousko-Uherska. Nedaleký kostel sv. Trojice (Sveta Trojica) je typický pro stavby v této oblasti na začátku 19. stol.
Romantickou stavbou je opuštěný klášter a mariánský kostel Sancta Maria in Punta (P. Maria Na mysu), stojící u hradeb v jihozápadním cípu starého města. Pochází původně z 8. stol., přestavěný byl ve 12. stol.; má nedokončenou zvonici.
Nedaleko hradeb, blízko mariánského kostelíka Na mysu, stojí za vidění kostel sv. Sávy z 11. stol. Po zemětřesení v r. 1979 v něm byly objeveny fresky z 12. stol.
Koupání
Jen málokterá oblast na celém východním Jadranu se může pochlubit takovým počtem nádherných pláží jako právě budvanská. Přitom tři z nich byly vyznamenány prestižním oceněním Modrá vlajka (viz Rekreační pobyty). Jsou to Mogren I., Ocaso a Sveti Toma.
Budva, Slovenska plaža
Chloubou Budvy je pláž Slovanská pláž (Slovenska plaža), známá však u nás jen pod názvem Slovenská pláž. Táhne se v širokém oblouku v délce 1600 m od městského budvanského přístavu východním směrem. Její povrch tvoří příjemné oblázky. Je to v současnosti nejreprezentativnější černohorská pláž s celým komplexem hotelů různých typů a s celou škálou zařízení pro sport a zábavu. Vyniká bohatým rostlinstvem v okolí.
"Fajnšmekři" dávají přednost velmi malebné pláži Mogren, rozkládající se asi 150 m jižně od hotelového komplexu Avala. Vede k ní cesta vytesaná ve skále. Skládá se ze dvou částí, jež jsou spojeny tunelem ve skále. Je dlouhá asi 350 m, povrch má z hrubého písku. Skály jí tvoří malebný a romantický rámec. Na jejím okraji jsou zříceniny letohrádku šlechtické rodiny Zanovićů. Pláž, která je také nositelkou Modré vlajky, odvozuje své jméno od italského mořeplavce Mogriniho, který se tu zachránil při ztroskotání.
Budva, pláž Jaz
Na Mogren navazuje ze západní strany pláž Jaz, oblázková, zčásti písečná, dlouhá 1200 m. Je jednou ze tří největších černohorských pláží. Je využívána hlavně hosty ze zdejšího velkého kempu. Je rovněž složena ze dvou částí, jedna je naturistická. Pláž má bohatou vegetaci. Ještě na západ od Jazu se rozkládá 200 m dlouhá písečná pláž Trsteno, mnohými pokládaná z jednu z nejkrásnějších černohorských pláží.
Městská pláž Budvy, respektive jedna její část, se rozkládá mezi starým městem a komplexem Avala, druhá část leží mezi starým městem a přístavem.
Ze staré Budvy vede ke Slovenské pláži čtyřkilometrová promenádní cesta, pokračující dále k jihovýchodnímu letovisku Bečići (jezdí tu i ekologický vláček).
Mezi Budvou a následujícím letoviskem Bečići je pláž Guvance, známější pod názvem Mala plaža. Je dlouhá jen 80 m a nachází se pod cestou spojující Budvu s Bečići. Tvoří ji jemný písek, na pláži i v moři. Pláž je obrácena k západu, takže nejpěknější koupání je na ní odpoledne, až do pozdních hodin. Na pláži je, jako téměř na všech budvanských plážích, možnost občerstvení.
Mezi jednotlivými letovisky Budvanské riviéry je zajištěna pravidelná autobusová doprava.
Sezóna v Budvě trvá 182 dní, od 10. května do 8. listopadu.
Sport
Budva je jako hlavní letovisko velkým sportovním střediskem. Široké sportovní možnosti poskytují často přímo jednotlivé hotely a jejich sportovní areály. Je možné provozovat nejrůznější druhy sportů, jsou tu i četné příležitosti pro sledování velkých mezinárodních sportovních akcí. Na předním místě stojí vodní sporty.
Budva
Střediskem sportovního dění je Středomořské sportovní centrum (Mediteranski sportski centar) ve středu Budvy s víceúčelovou halou pro míčové hry a dalšími sportovními zařízeními. Na Slovenské pláži je velký tenisový komplex s četnými tenisovými kurty. U Slovenské pláže je fotbalový stadion Mogren. V městském přístavu je návštěvníkům k dispozici plavecký bazén a bazén pro vodní pólo. Služby jachtařům zajišťuje Marina Budva.
Potápěčské kluby poskytují jak výuku, tak i organizují zajímavé podmořské výlety. Velmi oblíbeným vodním sportem je i sportovní rybolov, přičemž za nejlepší rybolovné lokality se pokládají vody na vnější straně ostrova Sveti Nikola a vody u mysu Plantamon.
Na Slovenské pláži je možno hrát plážový fotbal (Beach Soccer), plážový volejbal, kuželky, bocciu, stolní tenis, půjčit si vodní skútr, projet se na vodních lyžích (je tu i vlek pro vodní lyžování - Aqua Ski Centrum), užít si různých plážových atrakcí a půjčit si sportovní vybavení.
V některých hotelech byla vybudována wellness-centra.
Milovníci extrémních sportů mohou využít plošiny na Slovenské pláži k bungee-jumpingu. Paragliding lze provozovat na lokalitě Brajići (viz Bečići - Sport).
Budva, Pro Beach Soccer
Pro turisty bylo upraveno 12 stezek vedoucích převážně kopcovitým vnitrozemím k zajímavým kulturně historickým a přírodním cílům, k vyhlídkám apod.
V Budvě jsou i dětská sportovní hřiště.
Z mezinárodních sportovních akcí jsou nejpřitažlivější: mezinárodní tenisový turnaj Montenegro Open v září, Pohár osvobození (Cup Oslobodjenja) v boccie, Mezinárodní regata Montenegro Yacht Cup pro 70 účastníků, prestižní mezinárodní turnaj v plážovém fotbale Pro Beach Soccer YU Montenegro Cup (turnaj se koná na místním hřišti na Slovenské pláži), tradiční turnaj listu Večernje novosti v malé kopané, Mistrovství Srbska a Černé Hory ve volejbalu, Evropský turnaj ve sportovním rybolovu a další.
Kultura
Po celou letní sezónu je Budva dějištěm různých kulturních akcí (hudebních, filmových, divadelních, knižních aj.). Mnohé z nich se konají na otevřených scénách.
Budva
Budva proslula především svými tradičními letními festivaly, z nichž je nejznámější "Budva - město divadla" (Budva - Grad Teatar), který se koná od 1. července do 20. srpna. Je známý po celé Evropě. Do Budvy se na něj sjíždějí renomované divadelní soubory z Černé Hory, Srbska a dalších zemí. Konají se multimediální akce, divadelní a baletní představení, koncerty významných hudebních těles a sólistů; některé z nich v působivých sakrálních prostorách staré Budvy. Výtvarné umění bývá zastoupeno jak známými a uznávanými umělci, tak i nováčky. Tzv. Tržiště básníků soustřeďuje přední představitele knižní tvorby. Tato akce je spojena s udílením cen.
V září probíhá v Budvě Infofest - Festival informačních technologií.
Kulturní nabídku Budvy doplňuje několik stálých místních muzeí, jako např. Archeologické muzeum (Arheološki muzej), Moderní galerie aj.
Zábava
Budva, festival Píseň Středomoří
Hlavní zábavní akcí v dubnu je Jarní noc v maskách (Prolječna noć pod maskama). Zjara se koná i mezinárodní taneční soutěž Mediteran Open. Nejprestižnější akcí je tradiční hudební festival "Píseň Středomoří" (Pjesma Mediterana). Koná se ve staré části Budvy a nabízí návštěvníkům populární hity i písně středomořského ladění za účasti světoznámých hvězd a souborů. Tato akce konaná v červnu trvá tři dny a zúčastňují se jí přední hvězdy a soubory tohoto žánru. Festival má i soutěžní část. Součástí je i módní přehlídka.
V Budvě se v průběhu turistické sezóny konají i mnohé lidové slavnosti, zábavní akce, maškarní plesy, slavnosti na moři i na plážích.
Večerní a noční život se soustřeďuje na hlavní promenádě (bary, kluby s nočním programem, diskotéky, herny, restaurace a další gastronomická zařízení, obchůdky, butiky aj. - vše žije až do noci). K pobavení slouží též různé pouťové atrakce (především pro děti), animační programy apod. Možnost zábavy je však i přímo v budvanských hotelech (taneční terasy, noční bary apod.).
Ubytování
· Hotely:Villa Max Prestige *****Admiral Club ****Šajo ****Aquamarin ****Blue Star ****Aleksandar ***Avala ***Vila Balkan ***Fontana ***Jovana ***Villa Lux ***Mogren ***Perović ***Podostrog ***Slovenska plaža ***Zamak Pobore *** (v Pobore, 10 km od Budvy směrem na Cetinje)Beograd **Grbalj **Olympic **Palma **Park **Villa Park **Villa Prestige **
· Apartmány:Slovenska plaža ***Vybrané apartmányVybrané pokoje
· Kempy:Anton (Velji vinogradi v blízkosti Slovenské pláže)Budva (Majinski put)Jaz (v blízkosti pláže Jaz)Oliva (Jadranski put)
Výlety
· Budva je spojena promenádní cestou se sousedním letoviskem Bečići, je k dispozici i místní hromadná doprava.
· Za klidem a krásným koupáním se jezdí člunem na protilehlý nevelký ostrov Sv. Mikuláše (Sveti Nikola) porostlém bujnou vegetací. Na ostrůvku je možno se občerstvit v několika pohostinských zařízeních. Mezi ostrůvkem a pevninou se rozkládá písečná lavice; v době odlivu tu dosahuje moře jen něco přes jeden metr. Návštěvník si může vybrat mezi třemi písčitými plážemi o celkové délce 840 m. Nejpěknější koupání je na jižní straně ostrova. Možnost koupání je i na skalnatých částech ostrova. Na ostrůvku lze navštívit i zříceniny kostelíka sv. Mikuláše.
· Klášter Podostrog se navštěvuje jako pěší výlet do vnitrozemí (3 km). Klášter se nachází v nadmořské výšce kolem 300 m. Je odtud krásný výhled na moře. Chodívá se k němu pěšky od Slovenské pláže údolím Malinské rijeky. Byl postaven na místě staršího kláštera v 18. stol. Těšil se přízni vladyky Petra II. Petroviće Njegoše. Klášter byl opevněn. Za prohlídku stojí fresky z 18. stol. v klášterním kostele.
· V blízkosti Podostrogu jsou zříceniny kláštera Stanjevići (zůstal jen kostel sv. Trojice), nedaleké kláštery Gradište a Podmaine byly při zemětřesení prakticky zničeny.
· Cetinje a Lovčen - 55 km
· Kotor - 28 km.
Informace pro turisty jedoucí do Černé Hory
Bečiči – Černá Hora
Bečiči
Letovisko Bečiči je vlastně pokračováním Budvy. Díky své krásné rozlehlé pláži si získalo velkou popularitu.
Toto letovisko leží v Budvanském zálivu, východně od Budvy. Nemá větší staré jádro, jen na konci bečičské pláže stojí rybářská Rafailoviči, kde si jak za socialistické Jugoslávie, tak i později stavěli političtí předáci své reprezentační vily.
Bečiči je podstatně klidnější než Budva. Všechna zdejší zařízení slouží cestovnímu ruchu. Hotely jsou zasazeny do velmi pěkného přírodního rámce v blízkosti pláže a ve svahu nad ní. V Bečiči bylo zařízení patřící československému ROH.
Z Bečiči vede až do centra Budvy čtyřkilometrová pobřežní promenáda.
Koupání
Bečiči, pláž
Chloubou letoviska je jeho nádherná pláž dlouhá 1800 m, kterou odborníci již v r. 1936 prohlásili nejkrásnější pláží ve Středomoří a jejíž příjemný hrubší písek získal v témže roce i na mezinárodní výstavě v Paříži nejvyšší ocenění. Stejný písečný podklad je jak na pláži, tak i ve vstupu do moře. Některé luxusnější hotely v Bečiči mají vyhrazeny vlastní části pláže vybavené lehátky a slunečníky.
Směrem k jihovýchodu se nachází řada příjemných menších pláží. Jednou z nich je pláž Kamenovo, dlouhá 330 m, která leží mezi Bečiči a Pržnem. Písek je i ve vstupu do moře a slunce mu dodává nádhernou tyrkysovou barvu. Díky blízkosti magistrály je dobře dostupná.
Sport
Bečiči, sportoviště
Na pláži a v její bezprostřední blízkosti jsou četné možnosti sportování: dva bazény, skluzavky, tobogan, tenisové kurty, hřiště pro míčové hry a plážový volejbal, stolní tenis, kuželky, dětské hřiště a řada atrakcí. I k provozování vodních sportů se nabízí řada možností - velmi dobré podmínky jsou především pro surfování, ale i pro vodní lyžování atd. Lze si vypůjčit různé sportovní vybavení či potřeby, např. vodní skútry, čluny, kajaky, kola aj.
Lze se tu svézt "létajícím gumovým člunem" ("Flying Rubber Boat") pro jednoho pasažéra z pláže v Bečiči do letoviska Sveti Stefan a zpět.
Velkou atrakcí je zdejší příležitost k paraglidingu. Na lokalitě Brajiči v kopcích nad Bečiči ve výšce 760 m je startovní místo pro lety, přistává se na pláži v Bečiči. Je to jedno z nejoblíbenějších startovních míst pro paragliding v Černé Hoře.
Aeroklub Zmaj na lokalitě "kod Svetog Tome" tu pořádá velmi oblíbené vyhlídkové lety nad touto částí pobřeží.
Zábava
Letovisko žije bohatým nočním životem, jsou tu dva noční kluby. K pobavení hostů slouží zábavní a animační programy, které pořádají zdejší hotely. Ještě více možností nabízí sousední Budva.
Ubytování
Bečiči, hotel Mediteran
Bella Vista ****Iberostar Bellevue ****Mediteran ****Montenegro ****Queen Of Montenegro (dříve Panorama) ****Naftagas ***Splendid ***Alet MOC **Meduza **Miron **Putnik **Šumdija **
· Apartmány:Bella Vista ****Putnik ***
· Kempy:Avala (Jadranski put, 200 m od pláže)
Výlety
Bečići s hotelem Iberostar Bellevue, v pozadí Budva
· Procházka pobřežní promenádní cestou do Budvy
· Sveti Stefan a Miločer - 5 km
· Další výlety viz Budva
Bečiči
Letovisko Bečiči je vlastně pokračováním Budvy. Díky své krásné rozlehlé pláži si získalo velkou popularitu.
Toto letovisko leží v Budvanském zálivu, východně od Budvy. Nemá větší staré jádro, jen na konci bečičské pláže stojí rybářská Rafailoviči, kde si jak za socialistické Jugoslávie, tak i později stavěli političtí předáci své reprezentační vily.
Bečiči je podstatně klidnější než Budva. Všechna zdejší zařízení slouží cestovnímu ruchu. Hotely jsou zasazeny do velmi pěkného přírodního rámce v blízkosti pláže a ve svahu nad ní. V Bečiči bylo zařízení patřící československému ROH.
Z Bečiči vede až do centra Budvy čtyřkilometrová pobřežní promenáda.
Koupání
Bečiči, pláž
Chloubou letoviska je jeho nádherná pláž dlouhá 1800 m, kterou odborníci již v r. 1936 prohlásili nejkrásnější pláží ve Středomoří a jejíž příjemný hrubší písek získal v témže roce i na mezinárodní výstavě v Paříži nejvyšší ocenění. Stejný písečný podklad je jak na pláži, tak i ve vstupu do moře. Některé luxusnější hotely v Bečiči mají vyhrazeny vlastní části pláže vybavené lehátky a slunečníky.
Směrem k jihovýchodu se nachází řada příjemných menších pláží. Jednou z nich je pláž Kamenovo, dlouhá 330 m, která leží mezi Bečiči a Pržnem. Písek je i ve vstupu do moře a slunce mu dodává nádhernou tyrkysovou barvu. Díky blízkosti magistrály je dobře dostupná.
Sport
Bečiči, sportoviště
Na pláži a v její bezprostřední blízkosti jsou četné možnosti sportování: dva bazény, skluzavky, tobogan, tenisové kurty, hřiště pro míčové hry a plážový volejbal, stolní tenis, kuželky, dětské hřiště a řada atrakcí. I k provozování vodních sportů se nabízí řada možností - velmi dobré podmínky jsou především pro surfování, ale i pro vodní lyžování atd. Lze si vypůjčit různé sportovní vybavení či potřeby, např. vodní skútry, čluny, kajaky, kola aj.
Lze se tu svézt "létajícím gumovým člunem" ("Flying Rubber Boat") pro jednoho pasažéra z pláže v Bečiči do letoviska Sveti Stefan a zpět.
Velkou atrakcí je zdejší příležitost k paraglidingu. Na lokalitě Brajiči v kopcích nad Bečiči ve výšce 760 m je startovní místo pro lety, přistává se na pláži v Bečiči. Je to jedno z nejoblíbenějších startovních míst pro paragliding v Černé Hoře.
Aeroklub Zmaj na lokalitě "kod Svetog Tome" tu pořádá velmi oblíbené vyhlídkové lety nad touto částí pobřeží.
Zábava
Letovisko žije bohatým nočním životem, jsou tu dva noční kluby. K pobavení hostů slouží zábavní a animační programy, které pořádají zdejší hotely. Ještě více možností nabízí sousední Budva.
Ubytování
Bečiči, hotel Mediteran
Bella Vista ****Iberostar Bellevue ****Mediteran ****Montenegro ****Queen Of Montenegro (dříve Panorama) ****Naftagas ***Splendid ***Alet MOC **Meduza **Miron **Putnik **Šumdija **
· Apartmány:Bella Vista ****Putnik ***
· Kempy:Avala (Jadranski put, 200 m od pláže)
Výlety
Bečići s hotelem Iberostar Bellevue, v pozadí Budva
· Procházka pobřežní promenádní cestou do Budvy
· Sveti Stefan a Miločer - 5 km
· Další výlety viz Budva
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)