Republika Černá Hora
Černá Hora (Crna Gora) je jednou ze dvou republik soustátí Srbsko a Černá Hora. Nachází se na jihozápadě Balkánského poloostrova a na jižním pobřeží Jaderského moře. Název "Černá Hora" vznikl pravděpodobně podle toho, že země obývaná ve středověku Černohorci, byla pokryta hustými "černými" lesy. Jsou však i jiné hypotézy: Turci prý nazývali zdejší kraje "zemí černých mužů", to je černovlasých, zarostlých, ošlehaných větrem a opálených slunce, kteří jim naháněli hrůzu. Hraničí s Chorvatskem, Albánií, Bosnou a Hercegovinou, mořskou hranici má s Chorvatskem, Itálií a Albánií. Rozkládá se na ploše 13812 km2.
Obyvatelstvo
Černá Hora má 662000 obyvatel, z toho Černohorců je 62 %, Srbů 10 %, Albánců 6,6 %, Muslimů (při posledním sčítání se takto deklarovali) 14,6 %, Chorvatů 1 %. Ostatní národnosti tvoří zbytek. Černohorci jsou převážně pravoslavného vyznání - 65 %, katolíků je 9 %, islám vyznává 19 % a zbývající počet je buď bez vyznání nebo jiného vyznání. Průměrná hustota obyvatelstva je přes 42 obyvatel na 1 km2. Přes 50 % obyvatelstva gravituje k pobřeží, jejich počet stále stoupá. Černá Hora je administrativně rozdělena do 10 žup a do 21 menších obecních celků (občin). Počty obyvatel u jednotlivých měst a letovisek jsou uváděny za celou občinu. Úředním jazykem je srbština, která se píše buď cyrilicí nebo latinkou.
Hlavní město
Hlavním a největším městem, správním a ekonomickým střediskem republiky je Podgorica. Za socialistické Jugoslávie se jmenovala Titograd, ještě předtím Podgorica. Má 120000 obyvatel. Historickým a kulturním centrem Černé Hory je Cetinje.
Státní zřízení
Černá Hora je samostatná republika v rámci soustátí se Srbskem a podle své ústavy je demokratickou, sociální a ekologickou zemí (ekologickou je na základě deklarace černohorských poslanců z r. 1991).
Státní svátky
Připravuje se nový zákon o státních svátcích. V současné době jsou v Černé Hoře vyhlášeny tyto státní svátky:
· 1. a 2. leden - Nový rok
· 6., 7. a 8. leden - Božić - vánoční svátky
· 1. a 2. květen - Praznik rada - Svátek práce
· 13. červenec - Dan ustanka - Den povstání (státní svátek Republiky Černá Hora)
Náboženské svátky
Náboženské svátky jsou vesměs pohyblivé. Jsou to:
· Uskrs (Velikonoce) - tři dny pohyblivých svátků (Velký pátek, velikonoční pondělí a úterý). Pravoslavní věřící drží tyto svátky podle juliánského kalendáře, římští katolíci podle gregoriánského.
· Ramadan a Bajram pro vyznavače islámu.
· Jom Kipur - náboženský svátek Židů, kteří mají právo na jeden volný den.
Světové kulturní a přírodní dědictví Černé Hory zapsané v seznamu organizace UNESCO
· Historické jádro města Kotor v boce Kotorské, Risanský a Kotorský záliv.
· Pohoří Durmitor a kaňon řeky Tary
Měna
Podle rozhodnutí černohorských státních orgánů je od 1.1.2002 jednotkou černohorské měny 1 euro = 100 centů. Mince jsou po 1, 2, 5, 10,20 a 50 centů a 1 a 2 eura, bankovky po 5, 10, 20, 50, 100, 200 a 500 eur. Směnu jiné zahraniční měny, např. dolaru, franku, libry aj. provádějí banky a směnárny. České koruny se oficiálně nesměňují. Cizinci mohou do Černé Hory dovézt neomezené množství valut. Pokud však jejich výše překračuje hodnotu 2000 eur, je třeba je při vstupu na území Černé Hory přihlásit černohorským celním orgánům a požadovat od nich písemné potvrzení o deklaraci. Jinak hrozí při výstupu z Černé Hory možnost zabavení nadměrně držených valut; do 2000 eur je vývoz tolerován. Směnu valut provádějí banky, pošty, hotely a směnárny; pošty a většina bank bez poplatků (o tom, zda skutečně bude provedena směna bez poplatku je však třeba se informovat před jejím provedením). Větší banky v Černé Hoře jsou: Atlas Mont, Crnogorska komercijalna, Euromarket, Podgorička, Hipotekarna. Centrální banka je Centralna banka Crne Gore. I v Černé Hoře se může platit mezinárodními platebními kartami: Eurocard, Mastercard, Visa, Diners, American Express a některými dalšími. Mnohdy je to však velmi obtížné. Příslušné černohorské orgány doporučují dát si při použití karty pozor na opakované protažení karty strojkem. Pracovní doba bank je ve všední den od 8 do 20 hod., v sobotu od 8 do 13 hod. V neděli je zavřeno. Je výhodné vzít si sebou do Černé Hory drobné v eurech, a to jak v mincích, tak i v bankovkách menších hodnot.
Černohorské pasové a vízové předpisy
Cestovním dokladem pro vstup českého občana do Černé Hory je platný cestovní průkaz. Od 15.6.2004 mohou podle rozhodnutí černohorských orgánů cestovat občané České republiky do Černé Hory i na občanský průkaz; v tom případě však lze v Černé Hoře pobývat maximální 30 dnů. Toto rozhodnutí platí pouze na území Černé Hory a v žádném případě nelze na občanský průkaz překračovat administrativní hranice mezi Černou Horou a Srbskem, byť tyto země tvoří soustátí Srbsko a Černá Hora. České zastupitelské orgány však důrazně upozorňují, že jde o jednostranné opatření jiné strany a Česká republika nemůže nést odpovědnost za aplikaci tohoto jednostranného opatření, popřípadě za komplikace, které by mohly vzniknout při vstupu nebo pobytu na černohorském území. Proto nadále doporučují vzít si na cestu do Černé Hory platný cestovní pas ČR. Na území Srbska a Černé Hory je občanům ČR umožněn vstup a pobyt do 90 dnů bez víza pouze s platným cestovním dokladem, pokud se jedná o cesty za nevýdělečným účelem či v případech tranzitu. V případě pobytu za účelem výdělečné činnosti či studia je nutno požádat o vízum srbskočernohorské velvyslanectví v Praze.
Přihlašovací povinnost
Cizinec musí do 24 hodin ohlásit svůj pobyt na místně příslušném oddělení policie. Potvrzení o přihlášení k pobytu vyžadují hlídky pořádkové a dopravní policie a příležitostně i pasová kontrola při výstupu ze země. Při ubytování v hotelu, kempu i v soukromí plní tuto povinnost ubytovací zařízení. Potvrzení o přihlášení má stále u sebe návštěvník Černé Hory. Odhlášení probíhá při výstupu ze země. Nocování mimo ubytovací zařízení, a tedy i ve volné přírodě, je zakázáno.
Hraniční přechody
Silniční hraniční přechody:
· S Chorvatskem: Sutorina (Debeli brijeg) / Karasovići (na trase Herceg-Novi - Dubrovnik), Njivice / Vitaljina (na trase Herceg-Novi - Dubrovnik).
· S Bosnou a Hercegovinou: Sitnica / Zupci (na trase Herceg-Novi - Trebinje), Šula /Vititina (na trase Pljevlja - Foča), Sćepan Polje / Hum (na trase Plužine - Foča), Ilijino Brdo / Klobuk (na trase Nikšić - Trebinje).
· S Albánií: Božaj / Hani i Hotit (na trase Podgorica - Skadar), Sukobin / Muričani (na trase Ulcinj - Skadar).
Námořní mezinárodní hraniční přechody:
· Bar,
· Kotor (Zelenika),
· Herceg-Novi (Zelenika),
· Budva (v sezóně).
Černohorské celní předpisy
Bezcelně lze dovézt zboží pro osobní potřebu, a to v množství odpovídajícím době pobytu na území Černé Hory a účelu pobytu. Zbožím pro osobní potřebu se rozumí 200 cigaret nebo 50 doutníků nebo 250 g tabáku a 1 litr destilátu, jakož i potraviny na cestu. V Černé Hoře trvá zákaz dovozu potravin živočišného původu. Doporučuje se ve vlastním zájmu deklarovat při vstupu do země cennější předměty, jako např. cenné kamery, fotoaparáty, osobní šperky, potápěčské vybavení aj. U lodí a jachet je vyžadován doklad o vlastnictví nebo o zapůjčení plavidla. Rovněž při vjezdu autem, jehož řidič není majitelem auta, je třeba buď řádně ověřená plná moc nebo smlouva o pronájmu plavidla. Povinná směna valut se nevyžaduje. Na hranicích Černé Hory není většinou vyžadováno prokázat dostatek devizových prostředků na pobyt. Do Černé Hory je zakázáno dovážet zbraně, střelivo, drogy a některé další komodity.